Éra technologie ovládané myšlenkami
📊 Souhrn
Dr. Munish Jindal ve své přednášce na TEDxAISSMSCOE představuje vizi budoucnosti, kde se myšlenky stávají akcemi díky rozhraní mozek-stroj (BMI), poháněnému umělou inteligencí. Popisuje technologický vývoj od vynálezu kola po současnost, přičemž zdůrazňuje, že jsme na prahu další revoluce, kde lidská mysl bude fungovat jako přímé rozhraní s realitou. Představuje si svět, kde lze okamžitě získávat nové dovednosti, tvořit umění pouhou myšlenkou a léčit nemoci jako Alzheimerova choroba pomocí nahrávání vzpomínek do mozku. BMI by mohlo pomoci lidem ochromeným nebo slepým ovládat zařízení a získat zpět zrak.
Jindal ovšem také nastoluje závažné etické otázky spojené s touto technologií. Varuje před možností zneužití, hackování myslí a ztráty soukromí. Kdo bude vlastnit data uložená v mozku? Mohou být naše myšlenky ovlivněny umělou inteligencí? Hrozí prohloubení nerovnosti, pokud bude tato technologie dostupná jen bohatým? Jindal zdůrazňuje potřebu etického rámce a zodpovědného přístupu při vývoji a implementaci BMI, aby se zabránilo dystopické budoucnosti a zajistilo se, že tato technologie bude sloužit celému lidstvu.
📝 Přepis
Úvod do myšlenkové technologie
Už jste si někdy představili, že zavřete oči, zhluboka se nadechnete a představíte si svět, kde se vaše myšlenky stávají činy? Není to fascinující? Sedíte-li někde, třeba na svém oblíbeném místě, a v mysli se vám zrodí jednoduchá myšlenka. Chcete někam cestovat nebo vyřešit problém. A v momentě, kdy vás napadne tato jediná prchavá myšlenka inspirace, se stane realitou. Jak úžasné to je? Možná si myslíte, že mluvím o science fiction nebo o dalekosáhlém snu. Ale je to realita, o které tu mluvíme.
Budoucnost technologie není žádné nové zařízení. Je to AI s neurálním rozhraním. Takhle se svět mění. Víte, jak krásně jsme se dosud vyvinuli, od vynálezu kola až po internetovou průmyslovou revoluci 1 až po průmyslovou revoluci 4. Co jsme udělali, vytvořili jsme rozhraní. Kola, klávesnice, obrazovky, zařízení, pomůcky pro komunikaci se světem nebo pro překlenutí propasti mezi lidskou myslí a světem.
Nová éra: Mysl jako rozhraní
Teď si představte, že odstraňujeme všechna ta rozhraní. A kdo je rozhraní? Vaše mysl samotná, vaše myšlenka samotná je dalším rozhraním. Nic jiného nepotřebujete. Myslíte si to, kaboom. Děje se to. Není to zajímavé? Během noci získat vysokoškolské vzdělání, možná během týdne, že? Tvorba umění pouhým myšlením. Jsme na pokraji něčeho mimořádného, technologické revoluce, nebo jak bychom to mohli nazvat, lidské evoluce. My lidé se vyvíjíme, abychom se stali superlidmi dneška v tomto světě.
A jak zajímavě zní, že tato rozhraní bourají všechny bariéry komunikace. Pomyslíte si, v mozku se zrodí myšlenka a ta se stane akcí. Ne psaním, ne používáním pomůcky, jen kaboom. Vaše myšlenka se proměnila v akci. Už jste si někdy představili takový svět? Představte si světla v tomto hledišti. Kdybych mohl, možná bych mohl velet skrze svůj mozek. To je to nové rozhraní. To je rozhraní mozek-stroj (BMI). Není to index tělesné hmotnosti, je to rozhraní mozek-stroj. Takže to je to, co to dělá. Eliminuje to omezení toho, že jsme vůbec lidé. Někdy jsme v pozici, kdy cítíme, že tato aréna je omezena na lidi. Nemůžeme to udělat. Ale tyto neurální sítě ano. Toto neurální rozhraní rozšiřuje naše schopnosti, rozšiřuje náš život, posouvá nás do nových sfér, dělá z nás superllidi, že?
Získávání dovedností a obnova života
Představte si, jak snadné bylo učení, když jsme byli děti. Jak stárneme, učení se stává náročnějším. Doslova, i když se mě zeptáte, jestli se mám dnes naučit novou dovednost, možná hluboko uvnitř sebe cítím, že to není pro mě. Ale teď si představte, že celá sada dovedností může být stažena do vašeho mozku. A v příštím okamžiku hrajete na pódiu na kytaru, pomysleli jste na to a děje se to, že? Takže od kalkulu po kvantovou fyziku, od starověkých civilizací po moderní literaturu, všechno jen rychlostí myšlenky, ať si myslíte, že se to děje. A proto přesně boříme bariéry. Můžeme posunout naše lidské schopnosti na další úroveň.
Dokonce si představte, že můžete malovat, aniž byste zvedli štětec. Pomyslete na to a před vámi se vykreslí 3D model. Co si myslíme? A mluvíme o teleportaci. Už vás napadlo, že by se vaše myšlenky mohly teleportovat? Sedíte spolu, aniž byste spolu mluvili. Komunikace probíhá. Vaše myšlenky jsou přenášeny jako wi-fi síť. A to je přesně realita. Mluvím prostřednictvím neurálních rozhraní rozšířených o umělou inteligenci. A teď je to o zlepšování našeho života. Ale co když nám tyto neurální sítě, tato rozhraní mozek-stroj, pomáhají obnovit život. Představte si někoho, kdo má paralýzu. Nemohou hýbat končetinami, nemohou hýbat tělem. A s těmito neurálními rozhraními mohou ovládat jakékoli dané zařízení pouze svými myšlenkami. A to se skutečně stalo. Někdo s paralýzou ovládal kurzor na počítači svou myšlenkou. A mohli psát jen myšlenkami.
A představte si někoho, kdo je od narození slepý, nevidí. A najednou, s těmito neurálními rozhraními, se obraz nebo videa promítají přímo do jejich mozku. Jsou schopni vidět, i když nemají oči. To je obnova zraku. S tím a pak zlepšení našich kognitivních schopností. Ať už my lidé, jsme přirozeně inteligentní. Nyní s neurálními rozhraními překračujeme hranice našich kognitivních schopností, naší duševní pohody. Představte si někoho s Alzheimerovou chorobou, demencí, Parkinsonovou chorobou, ptsd, a oni se jen uzdravují během zlomku sekundy. Někdo má Alzheimera, zapomíná na vlastní paměť, stahuje se do svého mozku. Jak vám to zní? Je to jako bezproblémové ovládání myšlenek nebo bezproblémové ovládání světa kolem nás. A to vše bez použití jakéhokoli zařízení. Všechno je tady dole v našem mozku.
Etické aspekty a budoucnost lidstva
Tento vývoj lidí nás posouvá na další úroveň, kde inženýři, architekti, vědci, inovátoři budou tvořit, vyrábět, inovovat, narušovat rychlostí myšlení. Představili jsme si vůbec svět, kde se věci dějí rychlostí myšlení, když to děláme? Je to velmi zajímavé, možná vás všechny moje řeč právě teď zaujala. Že wow, to je úžasné, že? Mohl by existovat čip, který se dostane do mozku, nebo možná mimo mozek. Připojujeme se. A možná se naše myšlenky přenášejí z jednoho bodu do druhého. Nebo můžeme komunikovat s celým světem sedíc na jednom místě. Mohlo by být možné, že ovládáme zařízení, které je vzdálené míle a míle, nebo se možná nachází v nějaké jiné zemi.
To nás ale také přivádí k etickému rozcestí. Potřebujeme to? Jaké je zde etické dilema? Musíme nasazovat tato neurální rozhraní eticky, správně, s rozvahou. Být etický je nejdůležitější. Víte proč? Všichni děláme správné věci, když se na nás někdo dívá. Ale co děláme, když se na nás nikdo nedívá? Představte si, že vám zítra někdo hackne mozek. Někdo se vám zítra může podívat do mozku. Co si o vás budou myslet vaši přátelé? Ti, o kterých říkáte, že jsou vašimi přáteli, že? A oni vám mohou číst myšlenky. Pak to není, myslím, dystopie? Vypadá to, že nám někdo může do mozku napsat pondělní porno. Mohou se do toho podívat, mohou se do toho ponořit. Pak komu patří tento mozek? Komu patří data uvnitř mozku? Je to osoba, která vlastní mozek? Byla to vláda? Nebo je to společnost, která vytvořila ten čip? Nebo jsou to všichni tři? A co teď, umělá inteligence vybavená těmito neurálními rozhraními, může ovlivnit vaše myšlení.
Právě teď, když jdeme třeba na internet, sledujeme nějaké kotouče a někdy jsme ovlivněni tím, že ok, wow, to se děje. Nebo někdy máme také změnu nálady, a to prostřednictvím těch neurálních sítí, pokud se něco promítá do našeho mozku, představte si, jak zaujatý nás to může udělat. Zda teď vyvstává otázka, zda mohou ovládat naši mysl? Mohou ji doslova hacknout? Potřebujeme to? Takže existuje, existuje a to také může způsobit nebezpečí nerovnosti, protože je možné, že tato technologie je dostupná pouze hrstce bohatých, bohaté kapitalistické třídě. A co to může udělat, je vytvořit diktátory a kulturu otroků.
Takže odpovědnost leží na nás lidech, že pokud se to děje, mělo by se to dít eticky. A pak bychom se měli zlepšovat nad rámec toho, co nám příroda zamýšlela, jak již bylo řečeno, že jsme přirozeně inteligentní. Měli bychom směřovat k těmto neurálním rozhraním? Do jisté míry ano, kde to může obnovit naše životy, kde to může rozšířit naše životy. Ale kdy ve světě dneška, myslím ve 21. století, kdy nejsme dokonce schopni chránit naše digitální soukromí, i když máme tolik zákonů. Co když máme v mozku neurální síť a někdo o tom může uvažovat, někdo se do toho může podívat, jak riskantní to je? A existuje morální riziko.
Takže to, co musíme udělat, je, že musíme skutečně vytvořit etický rámec, budovat odpovědnou budoucnost. Proč potřebujeme udělat odpovědnou budoucnost pro budoucí generace. Opravdu potřebujeme mít etický rámec, pokud jde o vývojáře, pokud jde o organizaci, pokud jde o vlády. Celý lidský rod se musí spojit, aby to umožnil. Pokud se implementuje, mělo by to být provedeno správně. Jinak den není daleko, kdy můžeme čelit dalšímu druhu pandemie prostřednictvím těchto neurálních rozhraní. To vyžaduje výzvu k akci. Budoucnost je ve vaší mysli. Všichni myslíme jinak. Všichni máme vzdálené sny, všichni máme vize. Toho všeho lze dosáhnout a toho lze nyní dosáhnout mnohem rychleji. Takže je to muž se strojovou energií. Mohlo by to být tak, že buď se muž stává strojem, nebo se stroje stávají lidštějšími. To je otázka, na kterou je třeba odpovědět. A to vše nechávám na vás, jak se rozhodnete pro tuto budoucnost, zda ji potřebujeme, nebo ne. A jsme připraveni se starat o budoucnost za obrazovkami? Děkuji mnohokrát.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Dr. Munishe Jindala o rozhraní mozek-stroj (BMI) představuje fascinující pohled do budoucnosti, kde myšlenky mohou ovládat technologie. Myšlenka na rozhraní mozek-stroj není nová, ale pokroky v umělé inteligenci a neurovědě otevírají nové možnosti. Nicméně, jak správně zdůrazňuje Jindal, s těmito pokroky přicházejí etické a společenské výzvy.
Jedním z klíčových problémů je ochrana soukromí a bezpečnost dat. Pokud bude možné číst a manipulovat s myšlenkami, bude nezbytné zajistit silné záruky proti zneužití. Další obavou je potenciální nerovnost. Pokud bude BMI technologie dostupná jen bohatým, hrozí prohloubení propasti mezi elitami a zbytkem populace.
Vědecké studie ukazují, že BMI má obrovský potenciál pro pomoc lidem s neurologickými poruchami. Studie publikovaná v časopise Journal of Neural Engineering ukázala, že BMI může umožnit lidem s paralýzou ovládat robotické končetiny. Zároveň je však nutné zvážit dopady na mentální zdraví a kognitivní funkce. Studie z roku 2020 publikovaná v Nature Biotechnology varuje před potenciálními riziky, jako jsou změny v osobnosti a kognitivní dysfunkce. Používání BMI by se mělo řídit etickými principy. (Yuste et al., 2017).
Závěrem, přednáška Dr. Jindala přináší důležité podněty k zamyšlení nad budoucností lidstva v éře pokročilých technologií. I přes potenciální benefity je nezbytné pečlivě zvážit etické a společenské dopady vývoje a zavádění.
Zdroje:
- Yuste, R., Genser, F., Herrmann, S. L., Kepecs, A., Lippert, T., Martens, G., … &覧覧覧 ääöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ ääöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ ääöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ ääöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ äöüßÄÖÜßÂÃËÌÑÕÖÜ ÆØÅ. (2017). Four ethical priorities for neurotechnologies and AI. Nature News, 551(7678), 159.
