Hlas v Tvé Hlavě: Přítel, nebo Nepřítel?
📊 Souhrn
Přednáška se zaměřuje na vliv vnitřního hlasu, neboli negativní sebemluvy, na lidský výkon, zejména v kontextu golfu, ale i v běžném životě. Autoři zdůrazňují, že tento vnitřní hlas může být naším největším soupeřem, který nás sabotuje v důležitých momentech, jako jsou sportovní turnaje, pracovní pohovory nebo osobní výzvy. Vysvětlují, že mozek nerozlišuje negace a zaměřuje se na to, čemu se snažíme vyhnout (např. “Nechci minout putt” se v mozku změní na “minout putt”). Dlouhodobá negativní sebemluva může vést ke zvýšení stresu, úzkosti a dokonce ke zmenšení prefrontální kůry, což má dopad na rozhodování.
Autoři prezentují praktické strategie, jak s negativní sebemluvou bojovat. Prvním krokem je uvědomění si a pojmenování negativních myšlenek. Následně je třeba tyto myšlenky aktivně přeměňovat na pozitivní a podporující tvrzení. Klíčovou roli hraje také řeč těla, tzv. power poses, které pomáhají zvýšit sebevědomí a vysílat do mozku správné signály. Autoři zdůrazňují, že každý den máme možnost volby, zda budeme poslouchat vnitřního kritika, nebo vnitřního kouče, a tato volba zásadně ovlivňuje naše výsledky a celkovou pohodu.
📝 Přepis
Než začneme, pojďme si něco ujasnit. A i když jsme si přinesli mini golfový jamkoviště, tohle není TED Talk o tom, jak zlepšit svůj golfový švih. A ne, nejsme tu proto, abychom tvrdili, že golf je tím, co stojí za skutečným štěstím. I když, abych byl upřímný, mohli bychom. Protože nejsme jen golfisté. Jsme také studenti, sportovci, soupeři a co je nejdůležitější, bratři. A pro nás to znamenalo, že trávíme roky a roky tréninkem, prahem golfových míčků, vzájemným hašteřením a hašteřením se sami se sebou. A jak se ukazuje, to poslední je nejnebezpečnější. Protože ať už stojíte nad golfovou ranou, která má rozhodnout o turnaji, nebo se chystáte vstoupit na důležitou schůzku, existuje jen jeden soupeř, kterému nikdy neuniknete, a to je hlas ve vaší hlavě.
Hlas ve vaší hlavě
Takže dnes Cosmi a Dar budou zkoumat, zda je ten hlas vaším nejlepším koučem, nebo vaším nejhorším caddiem? Mimochodem, caddie je osoba, která nosí tašku profesionálního golfisty a má na starosti poskytovat mu dobré rady. Představte si, že stojíte nad puttem, kterým můžete vyhrát nejdůležitější turnaj svého života. Tuhle ránu jste si během tréninku natrénovali tisíckrát. Dělí vás pouhých pět stop od slávy. Je to jen jednoduchý úder, Cosme. Nepromeškej to. V důležitých turnajích se vždycky zlomíš. Vždycky selžeš pod tlakem. Prostě na to nemáš. Prosím, nepromeškej to. Jo, zní to celkem správně. Diváci, seznamte se s nejhorším caddiem na světě. Tím, který žije tady nahoře.
Golf je brutální. Je to hra, ve které vaším nejhorším soupeřem nejsou písečné pasti, vodní překážky, nebo dokonce ten, proti komu hrajete. Jste to vy sami. A ta malá scénka, kterou jsme právě předvedli, je to, čemu golfisté čelí na hřišti každý den. A je to výsledek, kterého dosahují při každé ráně, při každé jamce. Je to válka, které golfisté čelí ve svých hlavách. A bohužel jsme odsouzeni prohrát.
Negativní Sebemluva
Sportovní psychologové tomu říkají negativní sebemluva, nebo možná, jak to všichni známe lépe, hašteření. Ale sami se sebou, i když se to může zdát jako něco nepodstatného nebo jen dočasný problém, vás to uvnitř ničí. Jedna nepovedená rána a vaše mysl se změní v toho nelítostného soupeře. Prostě na to nemáš. V tomhle jsi hroznej. A možná nejste golfista, ale zaručuji vám, že jste ten hlas slyšeli, ten malý šepot, který říká, že selžete, že sem nepatříte. Nebo je možná dokonce váš malý bratr lepší než vy. Tomu hlasu je jedno, jestli putujete na 18. jamce, jdete na důležitou schůzku, nebo riskujete v něčem, co je pro vás důležité. Vždycky čeká, aby vás srazil k zemi.
Ale víte, co je ještě děsivější, Roque? Že vaše mysl věří tomu, co jí říkáte, i když to není pravda. Bere vaše slova jako realitu. Budete-li si neustále říkat, že se vždycky zlomíte pod tlakem, no hádejte co? Stane se to. Budete-li si neustále říkat, že na poslední jamce nikdy nezahrajete dobře, no hádejte co? Nestane se to. Ale ne proto, že na to nemáte. Ale proto, že jste o tom svou mysl přesvědčili. To je síla mysli. A proto se naučit, jak ovládat ten vnitřní hlas, může být jednou z nejdůležitějších dovedností, které se kdy naučíte.
Mysl je naším nejmocnějším nástrojem. Může posunout lidské tělo za jeho hranice. Ale stejně jako do závodního auta s vysokým výkonem, pokud do něj natankujete špatné palivo, vás to daleko nedovede. Negativní sebemluva je to špatné palivo. Vplíží se do vašich myšlenek a otráví vaše sebevědomí ještě předtím, než vůbec začnete. Protože existuje jen jedna věc, kterou naše mysl nikdy nebude schopna zpracovat, a to je negace. Slova ne, nedělej a nebo ne jsou součástí specifické, ale opravdu krátké skupiny slov, kterým naše mysl plně nerozumí. Jsou jako závady na zapojení našeho mozku a náš mozek jim nerozumí. A možná si řeknete, no, Cosmi Droi, to je hloupé. Samozřejmě, že těm slovům rozumím. Abych vám to ale dokázal, pojďme si udělat rychlý experiment, všichni. Ať děláte cokoli, nemyslete na růžového slona. Nepředstavujte si jeho velké uši. Nemyslete na jeho dlouhý chobot. A hlavně si nepředstavujte jeho jasně růžovou kůži.
Přesně tak. Váš mozek neregistruje slovo ne tak, jak byste očekávali. Místo toho se zaměřuje na hlavní téma, růžového slona. Bez ohledu na to, jak moc se snažíte na něj nemyslet. Teď se zamyslete nad tím, co se stane, když si řeknete, nezkazte tenhle putt. Nepokazte tuhle schůzku. Na co se váš mozek soustředí? Na zkažení. Na selhání. Ne na úspěch. Rozpoznávání a řešení tohoto hlasu je zásadní, protože může významně ovlivnit vaše sebevědomí a celkovou pohodu.
Negativní dopady
Ale počkejte, je toho víc. Neustálá negativní sebemluva neovlivňuje jen úroveň stresu. Může dokonce způsobit smrštění prefrontální kůry. To je děsivé. No, mělo by být. Protože prefrontální kůra je vlastně řídící centrum mozku. Centrum pro rozhodování a racionální myšlení. Když se vaše prefrontální kůra zmenší, oslabí se vaše schopnost dělat dobrá rozhodnutí na základě racionálního myšlení. A myslím, že se všichni můžeme shodnout na tom, že rozhodování je něco důležitého pro váš výkon nejen na golfovém hřišti.
Takže si představte pracovní pohovor, první rande, nebo dokonce pokus o nový osobní rekord v posilovně. Ten negativní hlas neustále šeptá. Proto je tak důležité se tím zabývat. A proto pro vás budou tyto mentální triky nesmírně prospěšné. Lidé se někdy trestají za věci, které udělali špatně, prostřednictvím negativního selhání. A pokud se vám to stalo, svalte to na amygdalu. Amygdala je část vašeho mozku, která se zaměřuje na poplašný systém. Když se zapojíte do negativní sebemluvy, v podstatě stáhnete požární poplach a spustíte slavnou reakci bojuj nebo uteč. Amygdala pak zaplaví celý váš systém stresovým hormonem kortizolem, který vás připraví na boj nebo útěk. Ale Roque, ani jedno z toho se na golfovém hřišti nezdá být zvlášť užitečné. Nakonec není mnoho medvědů grizzly, proti kterým by se dalo bojovat.
Tipy pro ovládnutí negativní sebemluvy
Je pravda, Cosme. Ale když se vrátíme k výzkumu, profesor Matthew D. Lieberman, docent psychologie na UCLA, zdůrazňuje, jak vkládání pocitů do slov může ve skutečnosti snížit aktivitu amygdaly. Tato studie naznačuje, že pojmenování emocí může pomoci zmírnit stresovou reakci. Takže pokud jste toho schopni, ať už tím, že si své emoce zapíšete, nebo je vyslovíte nahlas, amygdala už není na golfu problém. Napětí je nepřítelem. Kdykoli se vám svaly stáhnou, váš švih se promění z hladkého a pružného v robotický chaos. Negativní sebemluva nešeptá jen pochybnosti, zvyšuje množství stresu a aktivuje příliš mnoho nervů v těle.
Studie, jako například ta, kterou provedli Turner a kolegové, dospěly k závěru, že sportovci, kteří podlehnou pochybnostem o sobě samých, často zaznamenávají pokles výkonu v důsledku stresu, úzkosti a ztráty soustředění. Ale tyto mentální triky nejsou výhradní pro golfové hřiště. Představte si studenta, který jde na zkoušku a myslí si: “Propadnu.” Nebo podnikatele, který prezentuje nápad a myslí si: “Nikdy mě nebudou brát vážně.” Tyto myšlenky neoslabují jen vaše sebevědomí, mohou vést ke zvýšenému stresu a dokonce i k fyzickému poškození vašeho nervového systému.
Vskutku, ať už jde o pracovní pohovor, pokus o nový osobní rekord v posilovně, nebo dokonce o první rande, ten vnitřní hlas čeká, aby vás srazil k zemi. Proto je tak důležité ho rozpoznat a řešit. Takže až příště ten vnitřní hlas začne mluvit sprostě, pamatujte si, že to není jen neškodné povídání. Je to celá neurologická událost se sekundárními účinky a vy jste jediný, kdo to může zastavit.
Praktické kroky
Samozřejmě, že negativní sebemluvu můžete překonat. Prvním krokem je rozpoznat a řešit, až příště budete stát nad puttem nebo se chystat na velkou zkoušku. Co vám ten vnitřní hlas říká? Je konstruktivní? Sráží mě k zemi? Přesně tak. Je to jako poslouchat špatného kouče, který vám dává hrozné rady. Nemusíte poslouchat. Jen proto, že ta myšlenka je tam, neznamená to, že je pravdivá.
Ale co by vám řekl skvělý kouč? Řekl by vám, ať ten putt nezkazíte, ať tu ránu nepokazíte? Nebo by vám řekl: “Dýchej? Trénoval jsi to. Ty to zvládneš.” Přesně tak. Dalším krokem je nahradit to. Až příště ten vnitřní hlas začne svou negativní rutinu, odpovězte mu, nahraďte ho. “Vždycky se zlomím” za “Pod tlakem podávám výkon”. “Nemůžu to udělat” za “Připravil jsem se na to”. Důležitá je i vaše řeč těla. Když stojíte zpříma, zhluboka dýcháte a uvolníte ramena, vaše tělo dostane zprávu, že máte situaci pod kontrolou. Jde o to vysílat do mozku správné signály a říkat mu, že velíte vy. Já tomu říkám power poses. Všichni si dejte power pose. Zkuste to. Vypněte hruď, stáhněte ramena dozadu a zhluboka se nadechněte. Že vám to dodá sebevědomí? Přesně tak.
Proto mají golfisté předstřelecké rutiny. Nejde jen o zdokonalení techniky, ale také o umlčení pochybností, které oslabují vaše sebevědomí. Expertka na sportovní medicínu ze Stanfordu Caddy Moran Millerová zdůrazňuje, jak používání sebevědomých tělesných pozic a každodenních rutin může sportovcům pomoci rychleji obnovit svůj emocionální stav. Tím, že zapomenou na minulé negativní zkušenosti a udrží si soustředění, jednoduše se resetují, přeformulují a jdou dál. Používání sebevědomých tělesných pozic a každodenních rutin je také skvělý způsob, jak bojovat proti negativní sebemluvě.
Každý den máte na výběr. Poslouchat vnitřního kritika, nebo poslouchat skvělého kouče. Jeden vás srazí k zemi, druhý vás pozvedne. A tato volba rozhoduje o všem. Teď to zkusme znovu. Cosme, předstřelecká rutina. Sebevědomé držení těla. Vycentrujte hůl. Cosme, ty to zvládneš. Tahle tam spadne. Je to škoda. Kosmetika prostě není dost dobrá. Myslím, že to budu muset udělat sám. Ne. Jak vidíte, dokonce i ta negativní sebemluva ovlivňuje i nás, ty, kteří to prezentují. Abych byl upřímný, dokonce jsem si řekl, že to nezvládnu. Ten tlak mě dostal. Takže pokud byste nenechali cizího člověka, aby vás srazil k zemi, proč byste to měli dovolit sami sobě a umlčet svého nejhoršího soupeře, abyste konečně mohli vyhrát?
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Roqueho a Cosmeho Lavína Delgada efektivně zdůrazňuje význam vnitřního dialogu a jeho dopad na výkon a celkovou pohodu, a to srozumitelným a poutavým způsobem. Autoři správně poukazují na to, že negativní sebemluva může sabotovat naše úsilí a snížit sebevědomí.
Myšlenka, že mozek má potíže s negacemi, je podpořena neurovědeckými poznatky. Studie ukazují, že mozek automaticky zpracovává pozitivní obrazy a negace vyžadují další kognitivní úsilí (Just & Carpenter, 1992). Příklad s růžovým slonem je klasická ilustrace tohoto principu. Dále autoři zmiňují amygdalu, která hraje klíčovou roli při zpracování emocí. Výzkumy potvrzují, že vědomé pojmenování emocí může snížit aktivitu amygdaly a tím i stresovou reakci (Lieberman et al., 2007).
Autoři navrhují praktické strategie, jako je přeměna negativních myšlenek, použití power poses a vytvoření pozitivních rutin. Tyto strategie jsou v souladu s principy kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která se zaměřuje na změnu negativních myšlenkových vzorců a chování (Beck, 2011). Praxe sebevědomého držení těla neboli “power posing” je sice populární, ale některé novější studie zpochybňují její účinnost v dlouhodobém horizontu (Ranehill et al., 2015). Nicméně, i krátkodobé využití power poses může mít pozitivní vliv na sebevědomí a emoční stav.
Zdroje:
- Beck, J. S. (2011). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond. Guilford press.
- Just, M. A., & Carpenter, P. A. (1992). The capacity theory of comprehension: Individual differences in working memory. Psychological Review, 99(1), 122–149.
- Lieberman, M. D., Eisenberger, N. I., Crockett, M. J., Tom, S. M., Pfeifer, J. H., & Way, B. M. (2007). Putting feelings into words: affect labeling disrupts amygdala activity in response to affective stimuli. Psychological Science, 18(5), 421-428.
- Ranehill, E., Dreber, A., Johannesson, M., Leiberg, S., Sul, S., & Weber, R. A. (2015). Assessing the robustness of power posing: No effect on hormone levels after structured and open social interactions. Psychological Science, 26(5), 653-656.
