Nadměrný důraz na hmotnost v otázkách zdraví
📊 Souhrn
Lenny Vartarian ve své přednášce kriticky rozebírá běžný pohled na obezitu jako jednoznačně špatný zdravotní stav a varuje před přeceňováním její role při určování zdraví. Začíná přirovnáními s jinými charakteristikami (spánek, krátkozrakost, výška), aby ukázal, jaké by byly absurdní závěry, pokud bychom je vyhodnocovali podobně jako hmotnost. Následně vysvětluje, že vztah mezi vyšší váhou a zdravotními problémy je sice asociací, ale není zřejmá příčinná souvislost – na zdraví o mnoho více působí chování jako dieta, pohyb, kouření či věk. Upozorňuje, že lidé s vyšší kondicí a vyšším BMI mohou být zdravější než štíhlí, ale neaktivní.
Přednášející rovněž upozorňuje na to, že současná posedlost hubnutím vytváří stigma, které paradoxně zhoršuje fyzické a psychologické zdraví lidí, místo aby pomáhalo. Zpochybňuje praktiky zdravotní politiky a médií, které zvyšují pocit viny. Obhajuje větší zaměření na podporu zdravých návyků bez ohledu na výslednou váhu. Varuje, že biologické faktory, včetně genetiky, mají zásadní vliv na hmotnost a že „tough love“ styl motivace pomocí urážek není jen neetický, ale také neefektivní. Své vystoupení uzavírá výzvou, abychom přehodnotili kulturní a zdravotnický diskurz a věnovali lidem větší respekt, místo souzení na základě čísla na váze.
📝 Přepis
Úvodní absurdní příklady
Chci začít tím, že s vámi budu sdílet několik poměrně absurdních myšlenek, takže mě, prosím, vydržte poslouchat.
Nejprve něco pravdivého: většina dospělých potřebuje přibližně sedm až devět hodin spánku za noc. Spánek přesahující devět hodin je obecně považován za v pořádku, zejména u mladších dospělých. Naopak spaní méně než šest hodin denně, tedy tzv. krátký spánek, souvisí s řadou nepříznivých zdravotních důsledků, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a kardiovaskulární choroby.
Teď přejdu k absurdnostem. Představme si, že třetina populace spí 7–9 hodin, třetina více než 9 hodin a třetina méně než 6 hodin. Vezmu-li optimální rozmezí 7–9 hodin jako jediné zdravé, všechny ostatní skupiny označím za nezdravé. Pak bych mohl tvrdit, že Austrálie čelí krizi spánku, protože většina dospělých spí nezdravě. Zní to logicky? Vraťme se k tomu později.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Lennyho Vartariana je založena na narůstajícím počtu vědeckých poznatků, které zpochybňují redukci komplexního vztahu mezi tělesnou hmotností a zdravím na pouhou hodnotu BMI. Mnohé studie potvrzují jeho argument, že samotné BMI není spolehlivým ukazatelem zdravotního stavu. Například meta-analýza Flegalové a kol. (2013, JAMA) ukázala, že nadváha (BMI 25–30) souvisí s mírně sníženou mortalitou oproti normální váze, což Vartarian správně uvádí jako „paradox nadváhy“. Samotné BMI také neodráží distribuci tuku, svalovou hmotu ani metabolické zdraví (Tomiyama, 2014).
Silná je i jeho výzva k zaměření na zdravé chování bez ohledu na úbytek váhy. Dlouhodobá data (např. Matheson 2012; Gaesser 2015) potvrzují, že zdravotní benefity pohybu, zlepšení jídelníčku či odvykání kouření se projeví i bez zásadního hubnutí. V souladu s konceptem Health at Every Size (Bacon, 2010), jež klade důraz na zdravé návyky bez stigmatizace, varuje před negativním dopadem přehnaného důrazu na váhu.
Přednáška rovněž správně zdůrazňuje, že stigmatizace je neúčinná a zhoršuje fyzické i psychické zdraví (Puhl & Heuer, 2010). Podle WHO i CDC by místo moralizování nad váhou měli zdravotníci podporovat pozitivní změny životního stylu přístupem založeným na respektu.
Na druhou stranu nelze zcela ignorovat fakt, že vysoké hodnoty BMI spojené s viscerální adipositu mohou zvyšovat zdravotní rizika, např. u diabetu 2. typu či kardiovaskulárních chorob (Whitlock et al., 2009). To zdůrazňuje potřebu nuance: Nejde o to popřít rizika extrémní obezity, ale omezit stigmatizaci a více se zaměřit na podpůrná opatření posilující zdravé chování bez ohledu na čísla.
Celkově přednáška nabízí vyvážený, moderní a vědecky podložený kritik současného přístupu k obezitě, zdůrazňuje význam komplexního pohledu na zdraví a odmítá moralizující stigma, které podle důkazů více škodí než pomáhá.
