Nalezení svobody v životě bez scénáře
📊 Souhrn
Mark Zonfrillo ve své přednášce na TEDxBrownU popisuje, jak se díky improvizaci naučil lépe zvládat nejistotu a rizika v životě. Poté, co se rozhodl přestat pít alkohol, hledal nové aktivity a narazil na kurz improvizace. Zjistil, že improvizace není jen o rychlých vtipech, ale o ochotě riskovat a přijímat nové zkušenosti. Klíčovým principem improvizace je “yes and” – přijetí nabídky a její rozvinutí, což vede ke kreativitě a spolupráci.
Zonfrillo zdůrazňuje, že improvizace učí akceptovat chyby jako příležitosti k růstu a podporuje aktivní poslech a empatii. Uvádí příklady ze své práce v nemocnici a z rodinného života, kde principy improvizace využívá k efektivnější komunikaci a řešení problémů. Improvizace mu pomohla stát se lepším lékařem a otcem, a zdůrazňuje, že život, stejně jako improvizace, je nescénovaný a plný nečekaných situací. Vybízí diváky, aby se nebáli riskovat a přijímali nové výzvy s otevřenou myslí.
📝 Přepis
Dobrý den, Providence! Jak se dnes máte? Ano! Když si většina lidí představí improvizaci, vidí rychlé mluvící performery, kteří si na pódiu vyměňují chytré hlášky. Něco jako slovní ping pong. Ale jsem tu, abych vám řekl, že improvizace je víc než jen rychlý vtip a komedie. Je to o vstupování do neznáma, říkání ano novým zkušenostem a učení se nečekaným věcem o sobě. A tento objev pro mě přišel v době, kdy jsem přehodnocoval své návyky a priority.
Osobní zkušenost a nové návyky
Před více než dvěma lety jsem se kvůli srdečnímu onemocnění a rostoucím zdravotním problémům rozhodl přestat pít alkohol. Pomohlo mi to soustředit se na péči o sebe. Doslova jsem vygooglil, jakých 10 nových návyků bych mohl začít. A na posledním místě byl improvizační kurz. Řekl jsem si: “Dobře, zkusím to.” Uvědomil jsem si, že se mohu ponořit do něčeho, co jsem nikdy předtím nedělal, ale dlouho jsem to s fascinací sledoval v televizi.
Nejsem na pódiu nováčkem. Moderoval a vystupoval jsem v mnoha talentových soutěžích. Účastnil jsem se divadla na základní a střední škole a dokonce jsem zpíval acapella na vysoké škole s koncerty na tomto pódiu. Ale nikdy jsem nezkusil improvizaci.
První kroky v improvizaci
V lednu 2023 jsem se rozhodl přihlásit do kurzu improvizace úrovně 1 s nadějí, že získám nové dovednosti, potkám novou komunitu a vrátím se k vystupování. Osm týdnů, tři hodiny na lekci a dvě živá vystoupení a byl jsem ztracený. Na konci roku jsem absolvoval úrovně 2, 3 a 4 a navíc kurz hudební improvizace. Odpracoval jsem přes 120 hodin a nakonec jsem se přidal ke dvěma improvizačním týmům, ve kterých jsem pokračoval ve vystupování. Brzy jsem zjistil, že improvizace je víc než jen místo, kde se dělají vtipy. A po cestě jsem se naučil mnoho životních lekcí a dovedností.
Riziko jako základní pilíř improvizace
Abychom pochopili improvizaci v jádru, musíme se podívat na srdce toho, co ji tvoří: ochotu riskovat. Když vstoupíme na pódium, ať už doslovné nebo metaforické, vždy riskujeme. Nevíme, co se stane dál. Vstupujeme do neznáma. Když jsem začal svůj první kurz, byl jsem neustále ve své hlavě. Jako studenti jsme byli instruováni, abychom určili kdo, co a kde scény. Neustále jsem přemýšlel: “Kým budu, až budu předstírat, že jsem kuchař, předškolák nebo nervózní TEDx řečník? A co dělám? Hrabu listí, krmím kachny nebo zvedám činky? A kde jsem? Na pláži, na úřadě nebo na Měsíci?” Bylo to pro mě tak nervy drásající. I když jsem se ve svém improvizačním týmu cítil velmi bezpečně a podporován, byl jsem neustále ve své hlavě. Byl jsem si tak vědom sám sebe a tak sebekritický.
Riziko v improvizaci se může projevit nesčetnými způsoby. Ať už vstoupíte do scény a nevíte, co se stane dál, nebo učiníte odvážnou nabídku, kterou nikdo nečeká. Jde o vstupování do neznáma a zjišťování, co se objeví. A to se vlastně neliší od života. Podobné skoky podnikáme, když se ucházíme o práci, jdeme na první rande nebo se stěhujeme do nového města, kdy se nakláníme k výzvám, místo abychom před nimi utíkali.
Síla afirmace a rozvoje nápadů
Stejně jako nám riskování pomáhá vyjádřit se a vstoupit do neznáma, tak i “yes and” poskytuje rámec pro orientaci v nejistotě. Co to je “yes and”? No, “yes and” je zlaté pravidlo improvizace. To znamená, že herec by měl přijmout, co je nabídnuto (yes), a pak to rozvinout (and). Přispívá k myšlence, aby se posunula dál. Je to posun od kritiky ke spolutvorbě, od izolace k souboru.
Ukážu vám příklad. Budu hrát roli dvou různých partnerů, kteří budou mluvit o svých víkendových plánech. První partner říká: “Měli bychom jít v sobotu na pláž.” Dobře. Druhý partner by mohl říct: “Viděl jsem předpověď počasí a bude příliš horko.” To je velmi negující. Pojďme použít trochu “yes and” a uvidíme, co se stane. Mohl by říct: “Jo, to zní dobře. A když bude příliš horko, půjdeme do stínu nebo si dáme zmrzlinu.” Vidíte, jak transformační to může být?
Přinášet cihly, ne katedrály
Měl jsem mnoho neuvěřitelných lektorů a koučů improvizace a koncept, který je neustále zmiňován, je rčení: “Přineste cihlu, ne katedrálu.” Jinými slovy, je méně užitečné přinést zcela hotový nápad, když vstoupíte do scény. Namísto toho přineste první nápad a pak ho pomocí “yes and” rozvíjejte dál.
Dávání darů a rozvoj scény
Dalším principem improvizace je “dávání darů”. To je, když někoho na jevišti obdaříte vlastnostmi nebo nápady, abyste scénu ještě víc umocnili. Udělám vám krátkou improvizaci. Poprosím vás o nějaký návrh. Mohl by někdo vykřiknout název obecného místa, jako je pošta nebo pláž? Dobře, slyšel jsem několik. Slyšel jsem nákupní centrum, kavárnu a školu. Udělám kavárnu v nákupním centru, ano? Dobře.
Jsem tady, čekám na svou objednávku v kavárně v nákupním centru. Dívám se na mobilní objednávku, kterou jsem si objednal před 20 minutami a ještě není hotová. Můj partner ve scéně vidí, co dělám, a chce přidat “dar”. Vstoupí do role baristy a říká: “Objednávka pro Mac.” Co jsi to řekl? “Objednávka pro Marka!” Jmenuji se Mark, sakra! Už jen to, že přidáte malý “dar”, může scénu pozměnit a rozjet ji.
Autenticita, empatie a přijímání chyb
Když přemýšlíme o proměně scény, musíme myslet na “yes and”. Jak silné je reagovat na nový nápad ne “yes and”, ale “yes and”? Jak to můžeme zlepšit tím, že budeme nabízet nápady? Můžeme se ukázat s autenticitou a empatií. Samozřejmě, ne každý nápad se povede dokonale. Viděl jsem mnoho návrhů publika, které byly kontroverzní. A viděl jsem mnoho nabídek od improvizačních herců, které propadly. Někdy selžeme. A tehdy nás improvizace učí jedné ze svých největších lekcí: chyby v improvizaci nejsou trapné nástrahy. Jsou to semínka nečekané kreativity.
A existuje věda, která to dokazuje. Doktor Charles Lim, specialista na chirurgii hlavy a krku z Kalifornské univerzity v San Franciscu, se svými kolegy studovali jazzové improvizátory, freestyle rappery a komediální improvizátory. Pomocí funkčních MRI, které měří průtok krve do mozku a oblasti aktivace, doktor Lim se svým týmem zjistili, že během improvizace se centrum mozku spojené se sebehodnocením ztiší a centra kreativity a jazyka se aktivují. Další výhody improvizace zahrnují snižování sociální úzkosti a zvyšování sebevědomí.
Improvizace v praxi
Moje každodenní práce zahrnuje péči o děti na pohotovosti. Přicházejí s rodiči a opatrovníky, kteří se obávají, že jsou jejich děti nemocné. Je mojí prací získat si jejich důvěru, porozumět jejich očekáváním od návštěvy a formulovat svá vlastní. Musíme být kreativní, když jsme na pohotovosti.
Jednou přišla dívka, které právě propíchli uši. Bohužel, pistole na propichování uší se zasekla a visela jí na ušním lalůčku. Ano, to jsem řekl. Naštěstí neměla žádné bolesti. Nebyla zraněná, bylo to jen frustrující a trapné. Pistole na propichování uší jí visela na uchu, ironicky jako její první náušnice. Přišla s otcem, který nebyl vůbec nadšený. Za nimi stál zahanbený starší muž, který jí právě propíchl uši. Přišel s nimi. Bylo to od něj moc milé. Zkrátím to. Všechno dobře dopadlo, ale musel jsem být kreativní. Jedna ze sester měla multifunkční nástroj, který jsem upravil na kleště a opatrně jsem ji z ucha vyprostil. Byla v pořádku. Toto řešení byste nenašel v žádné učebnici, na webu ani v odborném časopise.
I když jsem lékařskou fakultu dokončil před téměř 22 lety a své formální lékařské vzdělání před 15 lety, stalo se něco nečekaného, když jsem začal s improvizací. Zjistil jsem, že jsem lepší aktivní posluchač a jsem si jistější v nejistotě. Tyto lekce se nevztahovaly jen na práci, ale i na domov. Jsem otec dvou dospívajících dcer a mám spoustu příležitostí integrovat improvizaci do rodičovství. Mnohokrát se mě ptaly: “Můžeme si pořídit psa?” Mnohokrát jsem musel říct: “Ne, psa si nepořídíme.” Ale teď jsem empatičtější a zvědavější, proč psa chtějí. Stále si ho nepořídíme, ale nikdy bych si nepředstavoval, že se tyto změny stanou jen tím, že se přihlásím do kurzu improvizace úrovně 1. Také vím, že rodičovství, stejně jako improvizace a život, není snadné. Je to o cvičení, ne o dokonalosti.
Život jako improvizace
V jádru nám improvizace pomáhá žít odvážnější, kreativnější a propojenější život. Pokud si z dneška odnesete jednu věc, je to tato: řekněte “yes and” příležitostem, které vám přijdou do cesty. Když opustíme toto auditorium a vrátíme se do našich tříd, na pracoviště a do našich komunit, riskujte a hoďte kostkou s jednou improvizací inspirovanou akcí. Zamyslete se nad něčím ve svém životě, kde jste nebyli ochotni riskovat nebo kde máte osobní nebo profesní konflikt. Vyzývám vás, abyste to přehodnotili a řekli tomu “yes and”. Pokud to uděláme, vytvoříme empatii a autenticitu. Protože když se odvážíme improvizovat, zjistíme, že za pointou se skrývá něco magického: síla překvapit sami sebe, navazovat spojení a inspirovat ostatní. A pamatujte si, že život, stejně jako improvizace, je slavně nescénovaný.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Marka Zonfrilla o improvizaci je inspirativní a osobní výpovědí o tom, jak se naučil lépe zvládat nejistoty a rizika v životě. Jeho argumenty o přínosech improvizace, jako je rozvoj kreativity, empatie a schopnosti aktivního poslechu, jsou podpořeny i vědeckými studiemi.
Studie Dr. Charlese Lima z Kalifornské univerzity v San Franciscu, zmiňovaná v přednášce, skutečně ukazuje, že improvizace aktivuje oblasti mozku spojené s kreativitou a snižuje aktivitu v centrech sebehodnocení (Limb & Braun, 2008). To potvrzuje, že improvizace může podpořit spontánnost a snížit strach z chyb.
Nicméně je důležité poznamenat, že ne každý kurz improvizace je stejný a výsledky se mohou lišit v závislosti na kvalitě vedení a individuálních předpokladech. Také, i když improvizace může být užitečná v mnoha situacích, nemusí být vhodná pro každého nebo pro všechny typy problémů.
Zdroje:
- Limb, C. J., & Braun, A. R. (2008). Neural activity during structured and unstructured improvisation in music performance. Cerebral Cortex, 18(2), 307-316.
