Triky, jak se nezměnit

Triky, jak se nezměnit

📊 Souhrn

Přednáška Molo Cebriána z TEDxAlcarria St se zaměřuje na lidský odpor ke změnám a na “triky”, které si vytváříme, abychom se vyhnuli osobnímu růstu. Autor hovoří o tom, jak často lpíme na známém, i když nám to brání v dosažení lepších výsledků. Důraz je kladen na strach ze ztráty kontroly a na tendenci vyhledávat potvrzení vlastních přesvědčení namísto objektivního hodnocení situace. Cebrián zdůrazňuje význam uvědomění si těchto sebeklamů pro dosažení autentického rozhodnutí, zda setrvat na jednom místě nebo se posunout dál.

Přednášející se dotýká psychologických konceptů jako averze ke ztrátě a potřeby kontroly. Uvádí příklady z praxe, kdy lidé preferují setrvání ve známém prostředí, i když to objektivně není nejlepší volba. Motivuje diváky k zamyšlení nad vlastními motivacemi a k aktivnímu rozhodování o svém dalším směřování. Klíčovým poselstvím je, že skutečné rozhodnutí o setrvání by mělo být vědomé a založené na realistickém zhodnocení situace, nikoli na sebeklamu a strachu ze změny.

📝 Přepis

Nejste překvapeni, když vám léto řekne, když ho přivedete do těchto posledních týdnů? Opravdu veš na vezat a теď се je přijet, že vodit to na tohle jdou, že probujeme, že máte prýho takého průvod vysleda o požadaní. Výjště, že máte, že nejsou jednoho, co vyjíte, co větší, a většíš, když na mě je nevětšet. A jde bylo, můjto po výště, když bylo, když nevětšet, když nevětšet. a recibo měsí antivou kompaňerovi. Vy bude výjelý, výjelý výjelý. Já jsem výjelý výjelý, ale když jsem jen na radiu, můžu hlavit radiu a můžu hlavit radiu. Je to výjelý výjelý, můžu výjelý výjelý, výjelý výjelý výjelý, můžu výjelý výjelý, můžu výjelý výjelý, můžu výjelý výjelý, můžu hlavit radiu a hlavit radiu, co vy od hlaviny šehovaly dnes, vílo hlavina, co můžu hlavit radiu, můžu hlavín, človíč jen výjelý, můžu hlavini, výjelý, můžu výjelý. Aby hlavini který můžu hlavit. Mi výjelý výjelý. Aby hlavini který můžu hlavin.

Někto děláme, že to necháme řešit. Já jsem řešit, že to necháme řešit. Všetná foto mám v České a myslíši se toho, když jste. Někto děláme řešit, že to necháme řešit. Máme řešit na rádě muzikálního spána. Někto děláme, že to necháme řešit. Máme řešit na návě, na návě, na fina semané. Máme řešit, že to necháme řešit. Máme řešit, že to necháme řešit. Já jsem s ním zprávankou, který jsem s ním s ním sám příkoval, až jsem s ním s ním sám příkoval. Všetným dělám, že to necháme řešit. Všetným dělám, že to necháme řešit. Máme řešit na návě, na fina semané. Máme řešit, že to necháme řešit. A to bude začnit, ale káža je začnit velmi zvukování. Zvukování je začnit velmi zvukování. Já nevím, když se nějakého zvukování přijde, že na nějakého zvukování se zvukování, se zvukování je začnit velmi zvukování. A jste začnit velmi zvukování, jste začnit velmi zvukování, a jste začnit velmi zvukování.

A v měto cestu, v takého závodinu, v tomto velmi zvukování je vyrvá sry na terapii. Fáma, já si to zvukovánou z psikólu, že to bylo 2014, to bylo těká, že bylo to hra na celších. To bylo v těká, že si to zvukovánou zvukování, v tomto velmi zvukování, ašel jen, vytvít, můžeme se zvlášit. Vzumíte samotnou, svala se na výště nájezda. Zvukování. Vním teda, že tady přijede na psychologii, a počasımı se na psychologii, můžeme na potrebu, že už nejde výstvar, tak můžeme to uděly. Můžeme to udělávali, když tady byl vyskáný, že můžeme ten díl na výstvar nejen za předávom voseme v později. A když se postupy prekozní. A když to předávali, když zoomá může uvážet hro Slovenské díly kteréto trpě se zvukalo, kterého nechává se zvukat, aby se zvukat, aby se zvukat, kterého nechává se zvukat. Vždyšlo, aby se zvukat, když se zvukat. První je to. První je, když se zvukat, když se zvukat. První je to, kterého nechává se zvukat, když se zvukat. První je to, který je to, to. První je to, který može dělat, který može dělat, kterýne no dělat. První je to, kterého nechává se zvukat. První je to, kterého nechává se zvukat. To má lidem, které jsem v kvěle može štěl na měch koukat,

Když je Daniel Kahneman, srdý, kty se je pravdu, confessu, když ojvěd, když závědavu lento a závěd. Jsou malého neryužitým naprývalom, ale na tohle krát, teda nám když takhle předzá, je nech se našli na primerses, nech se na ště. Zazve, mám tam věd, bych by n 도vest a můžem set, brain in the 2060, when it explains very well that human beings, if they are voting between not to lose or win, we prefer to fail. We are very afraid to lose, to regret it, it throws us more the not to lose. Of course, we want to have a sense that we have a lot control of our frekutky. Chtěl jsem všem význali se nejlepším význaliom úlbě, který měch nám vytvávával a když se to tady vytvořilo, skupný snad, který nám vytvává se nejlepším význaliom. Před 3 měch dnes význaliom význaliom s nejlepším význaliom. To bude větším, který nám vytvává se nejlepším, který měch nám vytvává se nejlepším.

A můžeme když bylo to, kdež my necháme s tím, když jsme počkává v tom, když se v tom, když jste v tom hdělávali. A tak se pozdravíme, že jsme když měli to, když jsme v tom, když jste v tom, když jsme počkává v tom, když jste v tom. a žítká relacijá na výstředném, a taky byt do nůž se základnout, když je nebuji křechy. My blíkri jsme musí být cestív na to, kdo hraje tu přertek. To by byla v легко s psikológického hodinou, ale hraje se na príkej o mě zvuk, kdo by jste těk, možná týklé základ věděti. Vidíme se možná základ, kdo je to jen fakt ve vážné, Má se veliké načinit. A mám výkcho, že mám výkcho. A vyskou se načinit, že mám dvě koušnice, v tomu nabížu, že se je ty půjde. Přesně máme výkcho, a když se výkcho, vždyž je výkcho. Nyní bychom na velozivě bychom závodnout v頭bení perváv Bohlící. Je to velozivě vůstство… …když neslepším už jen prít. Ale sometimes we doveskávš a každáme z trhů. I který nesím se morá ho vyštět, to musí by vydělat do nejprvu nového uvážení, jen závodnout vývodný určit, jen celý budem když baklíc vypěřit, ale nebylo jasně pitná.

A zato vůstanem sa všichni, nebo opustit do dna. Už se ve hodinu, zvuk si vám vé vamaanou a stále sample, které mi podovat najevící, když s tím vysláším radí. Jak je septemberová, poste Váris. A svrt, neskou knah, to je vkrát, víc se nám zábět n Heroes. Ale v prенěké rádosti, které mi s námi všichni to stále, stále v výstveně, u ovězivým vacálním programem. I to si, les noto la voz un poco diferente, které nosedikámos a esto lo notamos fácilmente, jo escucho un compañero y se si está contento, feliz o tríste, aunque creo que en el fondo todos nos damos cuenta, no. I cuando les llamo y les digo, y eso de haberte quedo, te noto bien, y me dicen, pues mira, si, porque no me hecho trampas, he mi dado la realidad tali como es, he analizado mi kontexto, y he pensado que me quedo, pero se nácerme trampas sin esperar nada de mi jefe, que me vas seguir contando lo mismo cada año, no. I hubo una frase muy chula, que os quiero compartir aquí de una amiga, que cuando me contaba esto, me dijo, que no es lo mismo quedarse, que decidir quedarse. Y esta charla sobre es para animarosa, ke se jí nějaké káha, která se výstře výstře, která se animáse, která se náváče, když se náváče, a kde jdeš, co chcete, jdeš o tom, kde jdeš, ale kde jdeš. Máš dělá.

Úvod Nejste překvapeni, jak rychle ubíhá léto? A co teprve, když si uvědomíte, že je pomalu konec?

Sebeklam a realita Někdy se snažíme věci řešit tak, že je vlastně necháme být. Máme fotky z Česka a vzpomínky na to, jací jsme byli. Děláme, že to necháváme plynout. Máme své rituály a zvyky, které nás ukolébávají.

Důležité je, aby se věci začaly ozývat. Nevím, jestli je to dobře. Zkrátka, ozývá se to.

Terapie a psychologie V tomto závodě se často uchylujeme k terapii. Zpětně si vybavuji jednu psycholožku z roku 2014, která říkala, že je to hra na celistvost. Vytváříme si zvuky a tváře, abychom se zvládli. Sami se svalíme na hromadu problémů.

Jde o to, že pokud se dostaneme na psychologii, můžeme se pokusit to nějak vyřešit. Můžeme se tím zabývat, i když to vypadá nemožně. Můžeme se pokusit něco změnit. A pokud to předáváme dál, Slováci nám mohou rozumět.

Strach ze změny Lidé trpí, protože se bojí vykročit a změnit se. První krok je nechat se vést zvukem. První krok je někým, kdo to může dělat, a někým, kdo ne. První krok je nechat se vést zvukem.

Jsou lidé, kteří se na mě mohou dívat. Daniel Kahneman říká, že je důležité si přiznat pravdu. Jsme malí a nevyužití, ale musíme se snažit.

Averze ke ztrátě Studie “Brain in the 2060” vysvětluje, že lidé se bojí ztráty více než touží po výhře. Máme velký strach z toho, že selžeme. Chceme mít kontrolu nad svými myšlenkami.

Chtěl bych se všemi podělit o nejlepší pocity, které nám život přináší. Dělte se o pocity s ostatními. Protože to, co se nám stane, když na to čekáme, když se to děje.

Základní myšlenky Je důležité si uvědomit, že nejsme závislí na výstřednostech a můžeme se opřít o základy. Musíme si všímat, kdo hraje jakou roli. Může to být psychologická hodina. Zamyslete se nad tím, kdo jste. Mějte velké oči.

Mám výchozí bod. Hledejte ho a posouvejte se dál.

Závěr Nyní bychom se měli zaměřit na to, abychom byli lepší. Někdy se ale mýlíme a padáme z trhu. Je důležité to napravit a začít znovu. Můžeme se všichni vzbouřit nebo se propadnout na samotné dno.

Posílám vám vlny a signály, které vás povedou, až se s vámi zase setkám. Mějte se krásně a uvidíme se v Heroes. Děkuji za pozornost!

Je znát, když se cítíte jinak. Když volám lidem a ptám se, jak se mají, poznám to na hlase. Není to stejné zůstat, jako se rozhodnout zůstat. Mluvím o tom, abychom se povzbudili. Jděte za tím, co chcete. Jde o to, kam jdete a co děláte.

🔍 Kritické zhodnocení

Přednáška Molo Cebriána se dotýká zajímavého tématu – proč se lidé brání změnám, i když by jim mohly prospět. Koncept averze ke ztrátě, zmíněný v přednášce, je dobře podložený v behaviorální ekonomii a psychologii. Daniel Kahneman, jehož jméno zaznělo v přednášce, je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii a jeho výzkum v oblasti rozhodování a kognitivních zkreslení je široce uznávaný.

Kahneman a Tversky (1979) ve své práci “Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk” popisují, jak lidé vnímají potenciální ztráty intenzivněji než srovnatelné zisky, což vede k averzi ke riziku a tendenci setrvávat ve známém prostředí, i když existují lepší alternativy. Tento koncept se uplatňuje v mnoha oblastech, od investování po osobní rozvoj.

Nicméně, přednáška postrádá hlubší analýzu různých typů změn a individuálních rozdílů v reakci na ně. Ne všichni lidé reagují na změny stejně a faktory jako osobnost, zkušenosti a sociální kontext hrají důležitou roli. Studie ukazují, že lidé s vyšší mírou neuroticismu mají tendenci prožívat změny intenzivněji a mohou vykazovat větší odpor (Judge et al., 1999). Naopak, lidé s vyšší otevřeností ke zkušenostem mohou být ke změnám vstřícnější.

Pro hlubší pochopení tohoto tématu doporučuji prostudovat si práce Daniela Kahnemana, Amose Tverskyho a další výzkumy v oblasti behaviorální ekonomie a psychologie rozhodování. Zaměřte se na koncept “prospect theory”, averzi ke ztrátě a vliv kognitivních zkreslení na naše chování.

Zdroje:

  • Kahneman, D., & Tversky, A. (1979). Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk. Econometrica, 47(2), 263-291.
  • Judge, T. A., Heller, D., & Locke, E. A. (1999). Personality and job satisfaction: The mediating role of job characteristics. Journal of Applied Psychology, 84(1), 17-38.

Odkaz na originální video