Útěk z komfortní zóny
📊 Souhrn
Javier Cavada ve své přednášce sdílí svou cestu z komfortní zóny a zdůrazňuje, že i když opuštění známého prostředí nezaručuje úspěch, vždy vede k osobnímu růstu. Popisuje své rozhodnutí opustit pohodlnou pozici v Santanderu a přijmout výzvu v Číně, kde čelil mnoha obtížím, ale nakonec dosáhl úspěchu díky své adaptabilitě a ochotě učit se novým věcem. Zdůrazňuje, že klíčem k osobnímu a profesnímu rozvoji je neustálé vystavování se novým a neznámým situacím, i když to znamená překonat strach a paniku.
Cavada také mluví o důležitosti sebepoznání a o tom, jak si uvědomil, že každé 4 roky potřebuje ve svém životě změnu. Zdůrazňuje, že vědět, co je pro nás nejlepší a co nás motivuje, je klíčové pro dosažení štěstí a naplnění. Varuje před ustrnutím v komfortní zóně, která vede k postupnému snižování našich schopností a omezování našeho potenciálu. Apeluje na diváky, aby se nebáli výzev a aby se aktivně snažili vystupovat ze své komfortní zóny, čímž dosáhnou osobního a profesního růstu.
📝 Přepis
Děkuju, které je Inhígo, která se nejtak chceš něj dít. Děkuju, protože můžete Syriajě z Pečny Plataforma. Zvukná spravena, zkládná spravena. Zvukná spravena pospě sviříme. Můžeme s Heavenly Grada, která myslí vystvoře. Zvukná spravena, která těžkou ob Prompí, která hay kovátové spole. Jsou let, pokud štělý, seť, když je jen raden. Je v svoje na Vaía. To nemá jen případný.
Až v 1900s, v 1900s i píkování, všetký filósof, Marko Aurelio, který byl emp. Romá, vytvořil komoditá, jak s výstvenosti a s výstvenosti s výstvenosti a s výstvenosti. Když s výstvenosti můžete vědět, můžete výstvenosti, můžete výstvenosti, ale použitosti můžete výstvenosti, můžete výstvenosti, můžete výstvenosti, můžete výstvenosti, můžete výstvenosti. Isk как los mús kulos, si no se tabažan, no se quedan, como estan. Se van quedan mas pekeňos, mas pekeňos, como los grupos de amigos, si no se tabajan, si no se lesda cariňos, se van haciňdo mas pekeňos, se van haciňdo mas pekeňos, si tebaš quedan solo.
Cesta ze zóny komfortu
En mi caso, míro aciatrás, i soběto miro acialante, ve un viaje, un viaje vital, un viaje vital en el que estoy, hay, tenho que sonry, justo en la mitad, mas o menos. Un viaje en el que veo que la zona de confort ha sido mi ecosistema y en cuanto la he detectado he salido. Y quería compartir, quería compartir que para muchos el IH es un caso de salida de zona de confort y éxito, cuando uno sale de la zona de confort no quiere decir que vayas a tener éxito, no siempre quiere decir que vayas a tener éxito, pero siempre quiere decir que vives, que utilizas la oportunidad que la vida te da. Quiere decir que estás poniéndote en un lugar desconocido en el que tus capacidades se desarrollan y creces.
Al salir de la zona verde de confort entres una zona amarilla, no es castilla entres una zona amarilla que se llama zona de aprendizaje. Zona de aprendizaje empieza se kvězec, empieza se aprende, entonces tu zona de confort va creciendo y esa amarilla se va convirtiendo en verde. Hasta que llega un momento en que esa zona amarilla la cruzas sienta es una zona roja, esa zona roja se llama zona de pánico, zona de miedo, zona de temor, porque ya no conoces, ya no sabes.
Osobní příběh
Sou un chico de Santander, muchos me conoces, otros no me conoces, os habéis livado, pero os voy a perseguir. Sou un chico de Santander, supernormal, vivía con mis padres como es lógico, iba al colegio a cinco minutos andando, me fué bien en el colegio, porque era todo fácil, luego fué la universidad, cinco minutos andando, iba la playa, byli 10 minuty andando, todo muy cómodo, todo muy cómodo, viví un poquito, una juventud feliz, disfrutando esa droga, de la comodidad, la comodidad verde, la cantávia, Santander, qué bonito.
Pasado los años empecé a tomar decisiones, tomar decisiones, llegó el 2008, en 2008 era director de una fábica, quién cantávia, era director de un negocio que llevaba Holanda y Noruega, tenía igual cien personas a mi kargo, tenía 30 años, 31 ,5, una cosa si, no 32. Y pues un negocio pues alrededor de 100 millones de euros, una cosa si.
Hoy en día, hoy en día, porque me tiro por la ventana y me acerco al payaso del globo rojo, pues tengo alrededor mi equipo, dirige unas 35 mil personas, gestionamos unos negocios por encima de los 20 mil millones de euros y medí con un montón de cosas que no tiene que ver ni con euros ni con volumen.
En ese año 2008 vivían Santander con Casa en Laredo, qué bonito Laredo se haida a Maviska, pero es muy bonito. Director de fábica, director de negocio, una niña, una hija de un año, mi mujer fantástico analice, digo 30 años, 31, me quedan 40 años para la jubilación, empecé a pensár, como un buen santanderino, 40 años, toca aguantar 40 años. No os puedo explicar el agobio, la muerte interna que pintó diciendo, me voy a fallecer aquí, voy a empezar a reducirme, reducirme, reducirme, reducirme y llegó una oportunidad, llegó una oportunidad desde el cuartel general de la compañía en Finlandia, me prepusieron ir a China, ir a China a dirigir el negocio, el negocio era unas diez veces más que el que yo llevaba y digo, vamos a probar, voy a irme a China, tenía como buen santanderino, no tenía absolutamente ni idea, ni idea de lo que era China, me fui allí, me engañaron completamente como un no chino, me engañaron los chinos, estuve dos semanas, me enseñaron factorías funcionando, 24 a 7, la gente feliz, todo fantástico, dice tu lo vas a llevar aquí, tu vas a ser nuestro emperador, vas a estar fantástico, vale, vale, me volví a España, lehá mi moha, to je la bomba, me voy ir a China lli de director general, me fui a China, a la semana empiezovás a descubír la facturía, no funcjona, la gente está haciendo manifestaciones en China que existen, me comentan desde el cuartel general, que quieren hablar conmigo, que mi misión no es dirigir China, sino que es construir fábica, es trasladar la producción desde Europa hasta China, por ejemplo construyamos, fundíamos piezas de 80 toneladas, de 100 toneladas, que pasaban por un puente en frente de la fábica, que ponía 40 toneladas máximo en el puente, y yo digo, oiga, digo esto, de cuáno no, no se preocupe, ya cambiamos la señal, no se preocupe, ya.
Y yo digo, madre mía, digo, yo de esto, digo, pero dónde me metido, digo, no tengo ni idea qué hacer, no hablo China, son milí pico ellos, yo soy uno muy grande, pero soy uno, y me dicen en finlandia en el cuartel general Javier, tú lo que necesitas es paciencia, paciencia, paciencia, digo, mira, tengo dos noticias, la buena, mi apellido es paciencia, la mala, mi nombre es poca, y conseguí adaptarme, esí conseguí adaptarme, algo que tenemos, hablávam na Dentschan y Ruth y Emilia, hablávam de la DNA o de la flexibilidad, cantále, digamos, lo que nos remarca, estoy seguro, que algo tenemos, que nos adaptamos, nos adaptamos muy bien, yo me adapté muy bien, conseguí ser invitado a la casa de la gente, conseguí kaecer, kaecer, kaecer, pero bueno, lo que lo gué, es convertirme muy rápidamente en Mr. China para la compañía, Mr. Sakses, de alguna manera, y bueno, pues al cuarto año, pues me vino la oportunidad, estaba súper cómodo, a měch návěl v Čina. Já jsem všechno ročný, ale pánický, ale mě jsem však dělal.
Důležitost sebepoznání
A za mě, analizáváme toho hodinu, 25 a 27 ani od které to bude, jsem v 7 sítě, s 7 sítě, vidím, že je to výzve, že výzve, že v cada 4 ani Cám už mám zvukovat, který mám dělá s nášem. Cám je nám zvukovat, který mám dělá s nášem. Svědě, které je však toho dělat, protože chtěl když jdětati, chtěl když dělat, chtěl když dřívat, chtěl když nekspětat, chtěl když nečotu. Vzvukovat je nejlepším, ale s tím, Je to, co mám vzít, co mám vzít, co mám vzít jen? Když vzít něco nejlepším, jdeme vzít, kdo důvod, kdo závěl. Když vzít, kdo závěl.
Ale se jen, kdo je o výstvení 600 ani, 500 -tě shlapný, jak se říkala reina, to jen závěl, že mám nejlepší koráze, kdo je o závěl, Tato vědět náklad na pravdu. Vědět náklad na pravdu, když jen vědět náklad. Je vědět, že vědět se začává, že se začává vědět. A bylo vědět, že to je začává. Před dví mě zvíře dnes ještě v Houstonu na konkurenci. Mě toto bět. A mi toto bět o dnešení, že se dnešení bět. Je tam toho vlastě tohle chyští, a je mnoha Netflix. Děkuju, že jste se dělat, že návím i dnes, takže se jste dnes dít. A nespoješli, že můžu svoje firma je velikávala cíjčet 500 vývědů z d涽ných dolarů. A toto je dž该ží 500, 600, 400.
Svěděl, že to byl úžasní, když to si očišel. Bylo to jednou povědosti, bylo to jednou povědosti. To byla mnohem vyskupit. To byla mnohem vyskupit s tím sektorem dělat vyskupit. Prvůjte to bylo kataklism, výsledný papř, výsledný papř, výsledný papř, výsledný papř, výsledný papř. Výsledný papř to byla vysledný, výsledný papř, výsledný papř.
Klíč k úspěchu
Puf, ji se, suerce, tiem po, je to the learning of the first, of the second, of the third, of the fourth. Těníš kretoto vývolí. Těníš, kde vám určitává pátka. Těníš, které vůž se z fáhré Administrfí zásín. Zfáhré ho, protože a z fárhré podný se vál jít očín. De zновu ve počín a se tu slučíjí hrý zvuk, kde se se vál jít očín.
A si rovný fír je, říká, je to z výzvažou, potom nějtej té větna výzvažá. To je vzlušená, žívává, vzlušená se a závršit, že mám vzlušená, aby musíme se pravda vyšlať, aby možné vzlušené vzlušené, což toto je představit. Nůjevý můžeme jít, který jsem vzlušený na výmedě, kde jsem k větkávaček, když se tu se vám závršit, výždy tady zvukujeme z výšem, když mám dělat díky. İslíme, že je večasný, akomu se vám zel poháští. Prištíte vám z hlékov. Ale nejen výští válte, když na hlékov. Facil se. Vytipil. Vyšlejíte, když lesé vysvědějí cíti, i tak se neprůvodí. A bude tím jít jediná z těch již se vás vytvořil. Vneska se mi na klasičku.
Ož imitatek si je to matek, v 200 x 20 mi. Má se zvožíš 22 x 22, 480. Já sa tebe jde mi to tebe. Se k tým dvěním načinu jsou teda časty. V naproupě je to stejné k sobě. takže si Češ头 co deland eru, svoje uět mám Chef, že řeká kdo je tak kal jen jedno jeje bojo .епurec daughters. Řeklež prisoners mundos, množ navhle krátel kulesvený poslušný, za mestě dougnutí pomysl se ho . Takhle si Vidě gam proz testová pop explosives a kåk earned, pěknáme mnou více.
Ní je vědělejte vědělejte, když se měli o zárode. Vítejte, když se měli o zárode. O zárode. Vyspět alétovou vědělejte, které máte střeb, který se závěde závěd. Který se mělí, který se závěd nezávědí o závěd. A tak jsem si řekl. Až bylo to! Ož je 16 déče mě… Vám se vždyš! Vám se vždyš! A kdo? Vám se vždyš, ale není ale o tom. Hé, to je to Renter! Vám se vždyš, jenatelym! Cíkala jste v時間u z výděl? Cíkala jste výděl? Ve jenoch jste výděl? Wiecké zvědě, ispě nebo nekteré svecenta se výděl?
Po svojím stapích… Záživám, já jsem v 4h ale v 5h… a zvuknit, že jsem tady vždyční. A po věc bojíc složenou. Ale zpronává se na složenou, hledo. Každá jedna. Každá jedna. Protože se na složenou. Nezaproutováme, proč, je děláčná učitá, nezaproutováme, proč, když se na zvukných složených z výtěnání. To je nejvěrší, že je to výtěnán. Dlého. Můžeš věc.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Javiera Cavady na téma opuštění komfortní zóny je silně motivující a opírá se o osobní zkušenosti, což jí dodává autentičnost. Koncept zóny komfortu, zóny učení a zóny paniky je široce uznáván v psychologii a managementu.
Podle Whitea (2009) komfortní zóna představuje stav, kdy se člověk cítí bezpečně a má kontrolu nad situací. Opuštění této zóny může skutečně vést k růstu a rozvoji, jak tvrdí Cavada. Studie od Baer, Risley, & Noel (1968) doložily, že vystavení se novým situacím a výzvám stimuluje učení a adaptabilitu jedince.
Nicméně je důležité zdůraznit, že vystavení se příliš velkému stresu (přechod rovnou do zóny paniky) může mít negativní dopad na psychickou pohodu a výkon. Studie od Lazarus & Folkman (1984) zdůrazňují důležitost zvládání stresu a emocí při překonávání obtížných situací.
Cavada správně zdůrazňuje adaptabilitu jako klíčovou vlastnost pro úspěch. Výzkumy od Pulakos et al. (2000) prokazují, že adaptabilita je důležitá pro efektivní výkon v dynamickém a proměnlivém prostředí.
Celkově lze říci, že přednáška Javiera Cavady má silný motivační potenciál a opírá se o solidní psychologické koncepty. Je však důležité si uvědomit, že opouštění komfortní zóny by mělo být postupné a mělo by být doprovázeno adekvátními strategiemi zvládání stresu.
Zdroje:
- Baer, D. M., Risley, T. R., & Noel, M. M. (1968). In vivo by David D. Steinman. Journal of Applied Behavior Analysis, 1(2), 91–97.
- Lazarus, R. S., & Folkman, S. (1984). Stress, appraisal, and coping. New York: Springer Publishing Company.
- Pulakos, E. D., Arad, S., Donovan, M. A., & Plamondon, K. E. (2000). Adaptability in the workplace: Development of a taxonomy of adaptive performance. Journal of Applied Psychology, 85(4), 612–624.
- White, A. (2009). From comfort zone to performance zone: Understanding stress and performance. White and MacLean.
