4 složky budování růstového myšlení
📊 Souhrn
V přednášce Theo Anagnostopoulos sdílí osobní cestu od molekulární biologie po popularizaci vědy a zdůrazňuje důležitost růstového myšlení. Prostřednictvím metafor a příběhů ilustruje, jak adaptabilita, inspirovaná leguány z Galapág, hraje klíčovou roli v osobním a profesním rozvoji. Dále zdůrazňuje potřebu inspirovat se od ostatních, podobně jako Jane Goodall, a aktivně posilovat lidi kolem sebe.
Anagnostopoulos pokračuje zdůrazněním významu riskování, ilustrovaného příběhem o začlenění “problémového” žáka do vědeckého programu. Nakonec vyzdvihuje vytrvalost jako klíčovou vlastnost při překonávání byrokratických překážek, což dokládá příkladem zapojení řeckého ministerstva školství do vzdělávacího programu. Přednáška končí povzbuzením k opuštění předdefinovaných cest a k hledání osobního růstu skrze překonávání výzev a budování silnějšího, odvážnějšího a propojenějšího já.
📝 Přepis
Je rok 2005. Jsem v tomto vlaku. Jmenuje se Shinkansen a je v Japonsku. Býval to nejrychlejší vlak na Zemi. V té době jsem pracoval na postdoktorském výzkumu v molekulární biologii a genetice. Myslel jsem si, že moje kariéra jde přesně jako tento vlak, velmi rychle. Ale nevěděl jsem, kde a kdy vystoupím.
Už jste někdy byli v situaci, kdy máte pocit, že vaši kariéru nebo život neurčujete vy sami? Už jste někdy měli pocit, že cestu, kterou vedete, ovlivňují ostatní? Tak jsem se cítil v tom vlaku. Ale vezměme to od začátku.
Začátky v Athénách
Narodil jsem se v Athénách a ve škole jsem byl dobrý žák. Dobří žáci měli na výběr z několika možností: medicína, práva, přírodní vědy, strojírenství nebo ekonomie. Navzdory velmi kreativní stránce jsem se rozhodl studovat přírodní vědy. To jsem já. A můžete vidět vedlejší účinky mých experimentů na mých vlasech.
Během této cesty jsem si vedl dobře. Nicméně nastal bod, kdy jsem se v laboratoři začal dusit. Chtěl jsem dělat něco jiného. Proto jsem ve 32 letech prožil druhou pubertu a řekl jsem si, že budu dělat cokoliv jiného než vědu.
První podnikatelské pokusy
Jeden můj přítel se mě tehdy zeptal, jestli bych nechtěl založit startupovou společnost v oboru obchodování s dluhopisy. Odpověděl jsem, že ano, to je přesně to, co chci dělat. Založili jsme společnost, která má světový rekord v tom, že za devět měsíců své existence vykázala tržby 0 €. Tak jsem si řekl, že podnikání asi není pro mě.
Komediální eskapáda
A co se pak stalo? V té době mě někdo pozval, abych mu dělal svědka na svatbě. Měl jsem projev a bylo tam asi 200 lidí a asi 20 z nich se smálo. Tak jsem si řekl, že je to tady, stanu se stand-up komikem. A začal jsem s touto skupinou dělat ta vystoupení po celých Athénách. Šlo to skvěle. Všichni čtyři účastníci se smáli: promotér klubu, režisér show, sekuriťák a moje matka. Tak jsem si řekl, že ani komedie asi není pro mě.
Cestování a uvědomení
Poté jsem se rozhodl cestovat po světě, aniž bych měl mnoho peněz. A nepřekvapivě jsem se během cestování po světě naučil víc než během 14 let studia. Pak jsem šel na večírek a někdo se mě zeptal: “Theo, mohl bys nám říct, o čem je tvoje doktorská práce?” Odpověděl jsem, že samozřejmě, je to snadné: studuji variace DNA na lidském XQ22. A už se na nic neptali.
Tak jsem si uvědomil, že jsem jim to asi nesdělil úplně jasně. Uvědomil jsem si, že existuje propast mezi vědou a společností, kterou lze překlenout. Řekl jsem si, že je to příležitost. To je to, co chci dělat.
Založení SciCo
Proto jsem založil SciCo (vyslovuje se Psycho). Vím, ale je to zkratka pro “Science Communication”, což je organizace, která po celém světě realizuje programy zaměřené na zapojení vědy a na zjednodušení vědy. Od té doby ji vedu a je to moje vášeň. Ale od předem definované kariérní cesty k nezmapovaným vodám, které jsem si vybral, to byla dlouhá a těžká cesta, ale také velmi poučná. Jsem tu dnes s vámi, abych se s vámi podělil o čtyři prvky růstového myšlení, které jsem se cestou naučil: komponenta leguána, přístup Jane, mentalita Yannise a perspektiva protitlaku.
Komponenta leguána: Adaptace
Začněme s komponentou leguána. Během té druhé puberty jsem cestoval na Galapágy. Právě tam Darwin poprvé popsal teorii evoluce. Jako biolog jsem se tam vždycky chtěl podívat. Na Galapágách najdete ta zvířata, leguány, suchozemské leguány. Suchozemští leguáni se před tisíci lety odplavili z Jižní Ameriky na kládách a vegetaci, aby se dostali na Galapágy.
Když se dostali na ty ostrovy, na některých z nich nebylo dost jídla. Leguáni měli na výběr: buď se přizpůsobí, nebo zemřou. Někteří z nich začali dělat něco nemyslitelného. Aby se mohli nasytit, začali se potápět do oceánu. Během let ti stateční ztmavli, aby absorbovali více tepla. Jejich svaly se zeštíhlely a hlavně se jim vyvinuly slinné žlázy, které dokázaly vyplivnout sůl, když se vynořili z vody. To je evoluce v nejlepším slova smyslu.
Je to také skvělá metafora adaptace ve vašem osobním růstu. Ne vždy přežijí ti chytřejší, ale ti, kteří se přizpůsobí prostředí. To jsem musel udělat, abych se posunul od vědeckého výzkumu, psaní grantů a sběru dat k tomu, že jsem se stal popularizátorem vědy a podnikatelem. Musel jsem vytvářet koncepty, prodávat projekty a řídit lidi. Byla to adaptace.
Přístup Jane: Posilování
I když se přizpůsobíte a přežijete, musíte povzbudit ostatní, aby šli s vámi. To nás přivádí k druhému prvku růstového myšlení, kterým je přístup Jane. Jsem si jistý, že každý zde byl někým inspirován nebo ovlivněn. Pro mě byla velmi inspirativní osobou Jane Goodallová, primatoložka.
Když před 60 lety Jane odjela do Afriky studovat šimpanze, byla první, kdo popsal, že používají nástroje. V jistém smyslu redefinovala Homo sapiens. Pozorovala šimpanze velmi pečlivě. Když jsem měl možnost moderovat rozhovor s Jane Goodallovou v Athénách asi před 10 lety, zjistil jsem, že totéž dělala s místním obyvatelstvem. Pozorovala je, naslouchala jim, věřila jim a posilovala je. To děláme od té doby i my. Můj tým a já nikdy jen tak nevletíme do nějaké lokality, do vzdálené populace, abychom je školili ve STEM, aniž bychom jim nejprve naslouchali, spolupracovali s nimi, důvěřovali jim a posilovali je.
Mentalita Yannise: Riskování
I když lidi posílíte, někdy musíte riskovat. To nás přivádí ke třetímu prvku růstového myšlení, kterým je mentalita Yannise. Je rok 2016 a my jsme právě začali realizovat naše STEM programy v odlehlých místech po celém Řecku. Je to pro nás velmi důležité, protože je to pilotní fáze a chceme, aby tyto projekty uspěly. Naši sponzoři čekají na výsledky.
Jedeme na tento odlehlý ostrov, kde jsme již vyškolili učitele přírodních věd v metodice STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika). Než ostrov opustíme, vezme mě stranou a řekne mi: “Víte, Theo, mám ve třídě jedno dítě, které je trochu obtížné. Je velmi hlučný. Těžko se soustředí. Docela ruší. Jste si jistý, že ho chcete zařadit? Může narušit celý program.”
Nyní stojíme před dilematem. Vyloučíme Yannise a půjdeme bezpečnou cestou a dosáhneme výsledků, které jsme chtěli? Nebo budeme riskovat a Yannise zařadíme? Interaktivní vědecké vzdělávání je o inkluzivitě. Samozřejmě, že Yannise zařadíme.
Odlétáme z ostrova a po čtyřech měsících se vracíme, abychom zjistili, co se stalo. Dychtivě jdu za učitelem přírodních věd a ptám se ho, co se stalo. Zničil Yiannis třídu? Usmívá se a říká mi: “Thea, ten kluk byl zjevení. Byl to nejlepší programátor, jakého jsem kdy měl. Je to génius. Potřeboval jen projektově orientovaný přístup k učení.”
To nám říká dvě věci. Zaprvé, vzdělávání by nemělo být tovární linkou. Mělo by to být zahrada, ve které může kvést mnoho různých květin. Zadruhé, pokud chcete růst, musíte riskovat. Musíte zahrnout své vlastní Yannise. To je mimochodem Yannis a to se s ním stalo.
Perspektiva protitlaku: Vytrvalost
I když zahrnete Yannise, někdy se setkáte s obtížemi a složitostmi. To nás přivádí ke čtvrtému prvku růstového myšlení, kterým je perspektiva protitlaku. Píše se rok 2022 a jako člen rodiny National Geographic Explorers jsem obdržel pozvánku na palubu Nautilu, který vede nikdo jiný než Bob Ballard, objevitel vraku Titaniku. Budeme studovat mikroplasty v Tichém oceánu kolem Havajských ostrovů. Splnil se mi sen.
Mou rolí je být ve studiu na lodi a zajišťovat spojení mezi lodí a pevninou, jinými slovy zoom hovory mezi lodí a školami po celém světě. Chci inspirovat studenty k životu na palubě Nautilu, povědět jim o projektech zaměřených na mikroplasty a také je inspirovat, aby se stali objevovateli.
Předtím, než tam odletím na Havaj, se ptám, kolik zoom hovorů mám udělat. Říkají mi, že možná 10. A kolik studentů se jich účastní? Říkají, že 25. Tak počítám. 25 krát 10 je 250. Není to trochu málo? Nemůžeme zajistit, aby z toho mělo prospěch více dětí? A oni mi říkají: “Víte, Theo, děláme to už 15 let. Můžete si dělat, co chcete.” Řekl jsem, dobře, budu si dělat, co chci. Rozhodl jsem se poslat dopis řeckému ministerstvu školství.
Když mluvíme o řeckém ministerstvu školství, mluvíme o silně byrokratickém systému, kterému řeknete dnes “ahoj” a oni vám odpoví za tři měsíce. K mému překvapení jsem obdržel e-mail od poradce ministra, který mi řekl, že obdržel mou žádost a že mi chce pomoci. Říkal jsem si, skvělé, co mám dělat? A on se zeptal: “Pošlete mi podklady.” Tak jsem je poslal.
O několik dní později se ozval a řekl: “Chci to v řečtině.” Odpověděl jsem, že za pár dní odlétám. I tak jsem všechno přeložil. V té době ještě nebyl ChatGPT. Poslal jsem mu to a zeptal se, jestli jsme připraveni. A on řekl: “Ne, protože na snímku 32 chybí zdroj. A na snímku 52 musíte posunout graf do středu.” Udělal jsem to. A zeptal jsem se, jestli jsme připraveni.
A on mi odpověděl: “Ne, protože potřebujeme oficiální dopis od National Geographic, který potvrzuje, že se jedná o oficiální expedici a že jste objevitel, a ten musí být orazítkovaný.” Podařilo se mi to získat. A zeptal jsem se, jestli jsme připraveni. A pak řecké ministerstvo školství udělalo to, co umí nejlépe. Zmizeli.
Odlétám na Havaj, aniž bych věděl, co se bude dít. O několik dní později jsem obdržel tento e-mail: “V úterý 4. října v 11 hodin bude objevitel Theon Agnostopoulos hovořit o mikroplastech, životě na palubě Nautilu a o průzkumu a jste srdečně zváni k účasti.” Tento e-mail byl podepsán generálním tajemníkem řeckého ministerstva školství a byl zaslán na všechny základní a střední školy v Řecku.
Výsledkem bylo, že až milion dětí mělo možnost se zúčastnit tohoto zoom hovoru. Bob Ballard přišel do studia, zjevně dojatý, a řekl: “Theo, udělal jsi za 10 dní víc osvěty než my za posledních 15 let.” Někdy je rozdíl mezi 250 dětmi a 1 milionem jeden další e-mail. Je důležité nenechat se odbýt. Na vytrvalosti záleží.
Cesta roste
Nadechněme se z předem definované kariérní cesty do nezměrných vod. Byla to těžká cesta, ale hodně jsem se naučil. Hovořili jsme o čtyřech prvcích růstového myšlení. Potřeboval jsem adaptaci leguána. Potřeboval jsem moudrost Jane, abych naslouchal, důvěřoval a posiloval. Musel jsem riskovat a zahrnout Yannise. A potřeboval jsem vytrvalost, abych pronikl do byrokracie.
To, co následovalo, bylo zcela nečekané. Byla to odměna. Nebyla to odměna za dosažení více cílů, ale za to, že jsem se vyvinul v něco jiného, že jsem se stal odvážnějším, zvědavějším a více spojeným s ostatními. Byl to člověk, kterého jsem dřív neznal. Takže pokud někdy stojíte na rozcestí, udělejte ten skok vpřed. Vystupte ze svého vlaku. Růst se děje, když si navrhnete vlastní cestu. Tady začíná ta pravá cesta. Tady žije růst. Děkuji vám.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Thea Anagnostopoulose na TEDxBerlin poskytuje inspirativní pohled na rozvoj růstového myšlení prostřednictvím osobních zkušeností a metafor. Jeho koncept čtyř klíčových prvků – adaptace, posilování, riskování a vytrvalost – je srozumitelný a zapamatovatelný. Metafora leguána adaptujícího se na nové prostředí je silná a ilustruje význam flexibility a učení se novým dovednostem.
Koncept posilování, inspirovaný prací Jane Goodall, zdůrazňuje důležitost podpory a důvěry v ostatní, což je klíčové pro budování silných komunit a týmů. Studie Carol Dweck, průkopnice v oblasti růstového myšlení, potvrzují, že víra v rozvoj schopností a inteligence vede k vyšší motivaci a lepším výsledkům.
Příběh o Yannisovi, “problémovém” žákovi, ukazuje hodnotu inkluzivního vzdělávání a poskytování příležitostí pro všechny, bez ohledu na počáteční obtíže. Studie ukazují, že projektové učení a individualizovaný přístup mohou vést k lepším výsledkům u studentů s různými potřebami.
V závěru se Theo dělí o svůj osobní úspěch s oslovením milionu studentů skrze spolupráci s ministerstvem školství. Jeho vytrvalost a schopnost překonat byrokratické překážky demonstrují význam nevzdávat se svých cílů.
Zdroje:
- Dweck, C. S. (2006). Mindset: The New Psychology of Success. Random House.
- National Research Council. (2000). How People Learn: Brain, Mind, Experience, and School: Expanded Edition. National Academies Press.
