5 tipů pro kladení lepších otázek
📊 Souhrn
Xenia Wickett ve své přednášce zdůrazňuje význam kladení správných otázek. Uvádí příklady z historie vědy a inovací, kde klíčové otázky vedly k zásadním objevům, jako objev gravitace Isaacem Newtonem nebo penicilinu Alexandrem Flemingem. Autorka představuje pět klíčových principů pro kladení efektivních otázek, které nazývá “pět Cé”: curiosity (zvědavost), clarity (jasnost), context (kontext), content (obsah) a contrast (kontrast). Každý z těchto principů pomáhá formulovat otázky, které podněcují myšlení, vedou k hlubšímu porozumění a otevírají prostor pro inovace.
Wickett také zdůrazňuje důležitost aktivního poslouchání a sebereflexe. Doporučuje, abychom se zaměřili na to, co druhá osoba říká, a navazovali na její odpovědi dalšími otázkami. Stejně tak je důležité klást si správné otázky sami sobě, abychom lépe porozuměli svým prioritám a cílům. Na závěr autorka upozorňuje na největší překážku v efektivním kladení otázek – ego. Strach z trapnosti nebo snaha ohromit mohou vést k tomu, že klademe otázky nesprávným způsobem. Správné otázky by měly vést k získávání nových informací a porozumění, nikoli k předvádění vlastních znalostí.
📝 Přepis
Co mají společného Isaac Newton, Alexander Fleming a vědec ze 3M? Všichni si položili správnou otázku a změnili svět. Isaac Newton se ptal, proč padá jablko přímo dolů? Výsledkem bylo uvědomění si gravitace. Alexander Fleming se ptal, proč je v mé Petriho misce kolem bakterií čiré místo, kde nerostou? A výsledkem byl vynález penicilinu. A vezměme si příklad lepicích bločků Post-it. V roce 1968 se vědec z 3M snažil vytvořit super silné lepidlo a místo toho vytvořil velmi slabé. Místo toho, aby se ptal, proč se to nepovedlo, zeptal se, k čemu jinému bych to mohl použít?
Otázky mají význam
Voltaire řekl: “Člověka posuzujte podle jeho otázek, spíše než podle jeho odpovědí.” Na otázkách záleží. Mohou způsobit, že budete vypadat chytře nebo hloupě. Mohou přinést uvědomění, vhled, inovace, výtvory. Nebo mohou vytvářet nedorozumění, překážky, odcizovat. Co kdybych vám řekla, že můžete vytvářet celé nové světy, nápady, řešení? Mohli byste zbohatnout, finančně i pokud jde o štěstí, pokud se naučíte klást silné otázky. Jak to vím? Strávila jsem posledních 20 let rozhovory s vedoucími osobnostmi, jako je Elon Musk a Vladimir Zelenskyj. Moderovala jsem rozhovory mezi vládními, nevládními a podnikovými lídry. Pracovala jsem na místech, kde se očekává, že znáte odpovědi – Bílý dům, Chatham House, Harvardova univerzita – a zjistila jsem, že pokud položíte správnou otázku, je to mnohem, mnohem silnější. A dnes, jako výkonný kouč a moderátor, se živím kladením správné otázky ve správný čas a správným způsobem. Platí mi hypotéku, dělá mi to radost a přináší jasno tam, kde je zmatek. Takže na otázkách záleží. Dovolte mi, abych vám představila pět “Cé” kladení skvělých otázek.
Pět “Cé” pro kladení skvělých otázek
Co z následujícího ve vás vzbudí větší chuť přemýšlet nebo přispět do diskuse? Co z toho vás více přiměje se mnou komunikovat? Je to: “Mohl byste objasnit, zda je váš argument v souladu s tezí profesora Allisona, že vztahy mezi USA a Čínou upadají do Thúkydidovy pasti?” Nebo je to: “Existují nějaké historické příklady, které by nám mohly pomoci lépe pochopit situaci?” Druhá otázka pravděpodobně povede k produktivnější odpovědi. Proč? Protože druhá otázka vyvolá myšlenky, zatímco první jen způsobí, že budu znít dost arogantně. Takže první “Cé” kladení skvělých otázek je zvědavost. Ujistěte se, že opravdu chcete znát odpověď na otázku. Buďte zainteresovaní, ne zajímaví. Pokud projevíte skutečnou zvědavost, člověk se otevře způsobem, který si ani nedokážete představit.
Ale pojďme o krok zpět. Moje původní otázka nebyla zrovna dobrá. Chtěla jsem, abyste odpověděli na první otázku, která vás více přiměje přemýšlet a přispívat, nebo na druhou otázku, která vás více přiměje se mnou komunikovat. Pokud nevím, na jakou otázku odpovídáte, nedostanu příliš užitečné informace. Takže druhé “Cé” kladení skvělých otázek je jasnost. Ujistěte se, že víte, na jakou otázku chcete opravdu znát odpověď. Snažíte se získat informace? Snažíte se něco objasnit? Zpochybňujete předpoklady? Co se vlastně snažíte udělat? A nepokládejte více než jednu otázku najednou. Nepovede to k produktivní konverzaci. Takže teď máme první dvě “Cé” kladení dobrých otázek, zvědavost a jasnost. Ale jsou tu ještě tři, které musíte znát. Musíte přemýšlet o tom, kdy kladete dobré otázky.
Třetí je kontext. Znejte svůj kontext. Znejte jejich kontext. Jaká je jejich perspektiva? Jak se cítí, když vstupují do této otázky? Například, pokud se nevinně zeptáte: “Můžu dnes večer pomoct prostřít stůl?”, pokud je někdo ve stresu, může si myslet, že slyší: “Proč ještě nejsi připravený?”. Buďte opatrní s otázkami “proč”. Mohou znít dost odsuzujícím způsobem. Takže “Proč jsi to udělal takhle?” by mohlo znít jako “To byla opravdu hloupá věc.” Zkuste se vžít do jejich situace. Vžijte se do jejich perspektivy, používejte metafory. Možná to s nimi bude rezonovat. Kontext.
Čtvrté “Cé” je obsah. Co potřebují vědět, aby mohli na otázku odpovědět? A co je zbytečné? Příliš mnoho informací otázku jen zastře. Takže například: “Vzhledem k tomu, že se klimatické změny zrychlují, globální teploty rostou, hladiny moří se zvyšují a extrémní povětrnostní jevy jsou stále častější, a vzhledem k tomu, že vláda se snaží zavádět své politiky ve velkém měřítku, jaká by podle vás měla být role individuální akce při řešení této krize?” Vše, co opravdu potřebujete se zeptat, je: “Jaký dopad může mít individuální akce na řešení klimatické krize?” To je vše, co potřebují vědět. Obsah.
A konečné “Cé” je kontrast. Pomozte jim získat jinou perspektivu. Takže pokud se konverzace odehrává na taktické úrovni, na úrovni detailů, například: “Jaké další funkce bychom měli přidat do naší aplikace?”, zkuste posunout konverzaci do širšího obrazu, na strategickou úroveň. Jak vyvážit zapojení uživatelů s aplikací, která je jednoduchá a intuitivní? Tím, že posluchači pomůžete získat jinou perspektivu, učiní lepší rozhodnutí. Budou mít nové poznatky.
Takže to je pět “Cé” kladení skvělých otázek:
- Zvědavost: Ujistěte se, že chcete znát odpověď.
- Jasnost: Jaká je otázka, na kterou chcete znát odpověď?
- Kontext: Jaký je váš? Jaký je jejich?
- Obsah: Co potřebují vědět a co je zbytečné?
- Kontrast: Pomozte jim získat jinou perspektivu.
Ale neřekla jsem vám nejdůležitější věc na kladení dobrých otázek, a to je poslouchat. Nezačínejte přemýšlet o tom, co bude dál, v okamžiku, kdy začnou odpovídat na vaši první otázku. Udělejte si chvilku poté, co skončí, abyste se zamysleli nad tím, co řekli, a položte otázku, která navazuje na to, co řekli. Položíte mnohem pronikavější otázky.
Nezáleží jen na otázkách, které kladete ostatním, ale i na těch, které si kladete sami sobě. Proč je to pro mě důležité? Co chci v životě? Jaké jsou mé priority? Pokud si nebudete klást správné otázky, je nepravděpodobné, že dojdete ke správným odpovědím.
Zakončím položením otázky, a je to opravdu důležitá otázka. Co nejčastěji stojí v cestě? A odpovědí je ego. Neptáme se, protože se bojíme, že budeme vypadat hloupě. Nebo se ptáme, abychom udělali dojem, spíše než abychom získali vhled. Otázky nejsou o tom, abychom se snažili vypadat chytře. Jsou o tom, abychom získali nové informace pro sebe i pro druhého.
Albert Einstein řekl: “Kdybych měl hodinu na vyřešení problému a na řešení závisel můj život, strávil bych prvních 55 minut určováním správné otázky, kterou bych měl položit. Jakmile bych znal správnou otázku, mohl bych problém vyřešit za méně než pět minut.”
Otázky mohou zasáhnout do vaší hlavy, do vašeho srdce i do vaší duše a mohou vyvolat informace, o kterých jste neměli tušení, že tam jsou. Odpovědi, se kterými přijdete sami, jsou mnohem silnější než ty, které vám říkají ostatní. Ne každý v této místnosti může být Einsteinem, Flemingem nebo Newtonem 21. století, nebo dokonce vědcem z 3M. Nemůžeme být všichni odborníci. Můžeme však být těmi, kdo odemykají odborné znalosti. Tak můžeme být všichni transformační. Můžeme všichni změnit svět. Mnohokrát děkuji.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Xenie Wickett na TEDx srozumitelně a poutavě vysvětluje důležitost kladení správných otázek a nabízí praktický rámec pro zlepšení komunikačních dovedností. Klíčové principy, pět “Cé”, jsou snadno zapamatovatelné a aplikovatelné v různých situacích, což z přednášky činí cenný nástroj pro osobní i profesní rozvoj.
Koncept důležitosti správně položené otázky potvrzuje i Albert Einstein (citovaný v přednášce). Tím, že položíme správnou otázku, dokážeme se dostat k jádru problému.
Alternativní pohled:
Přestože přednáška zdůrazňuje význam kladení otázek, je důležité si uvědomit, že samotné otázky nestačí. Je nutné mít i určité znalosti a schopnosti kritického myšlení, abychom mohli správně interpretovat odpovědi a vyvodit z nich relevantní závěry. Jak uvádí například kniha “Asking the Right Questions: A Guide to Critical Thinking” od M. Neil Browne a Stuart M. Keeley, kladení otázek je pouze jedním z nástrojů kritického myšlení a nemělo by být považováno za univerzální řešení všech problémů.
