Ztratíme schopnost uvažovat?
📊 Souhrn
Henrique Peixoto Godoi se ve své přednášce zamýšlí nad tím, zda vlivem rostoucí závislosti na technologiích neztrácíme schopnost uvažovat. Poukazuje na to, že lidský mozek má sice své limity v rychlosti zpracování informací, ale na rozdíl od počítačů je biologický systém, který se učí a adaptuje na základě zkušeností a interakce s prostředím. Godoi zdůrazňuje schopnost mozku k plasticitě a transformaci, a to i v případech poškození.
Argumentuje, že i když počítače a AI překonávají lidský mozek v některých aspektech, jako je rychlost zpracování dat, nemohou nahradit komplexnost a adaptabilitu lidského myšlení. Závěrem tvrdí, že navzdory rostoucímu spoléhání se na technologie neztratíme schopnost uvažovat. Lidský mozek má jedinečnou schopnost učit se, adaptovat a inovovat, a to i v reakci na nové výzvy a prostředí.
📝 Přepis
Lidé pocházejí z opic. To je asi jedna z největších lží, jaká kdy byla v historii biologie řečena. Víte, před několika lety Charles Darwin dokázal, že tato teorie je mylná tím, že řekl, že všichni pocházíme ze stejného společného předka, tj. švábi, hadi, lidské bytosti, všichni sdílíme aspekt naší DNA.
Takže, co nás odlišuje od všech ostatních? A především, co způsobilo, že se lidstvo, Homo sapiens sapiens, tedy vy, pokud si to neuvědomujete, stalo nejdominantnějším druhem na planetě Zemi? Bylo to kvůli palci, který nám umožňuje mít větší přesnost a úchop? Bylo to kvůli bipedální chůzi, která uvolnila naše ruce k nošení nástrojů a chůzi? Nebo to bylo kvůli drbům, které jsou středobodem poutání lidských skupin?
No, i když se drbání o vašem šéfovi nebo o vašich přátelích může zdát nesmírně zábavné, existuje jedna specifická schopnost Homo sapiens sapiens, která se zdá převážit nad vším, co jsem řekl, a to je čelní kůra, která se nachází přímo v přední části vašeho mozku, která nám dává schopnost uvažovat.
Začal jsem se o toto téma nesmírně zajímat, a tak jsem začal hledat hlouběji a hlouběji a našel jsem něco nesmírně zajímavého. I když všichni lidé sdílejí stejné anatomické struktury, stejné CPU, takže všichni máme mozkový kmen pro dýchání a další funkce, všichni máme mozeček pro motorickou kontrolu. Současně všichni pracujeme odlišně, všichni fungujeme odlišně. A existovala specifická podmnožina mozků, která mě zaujala, a to byly neurodivergentní mozky.
Neurodiverzita a vzdělávání
Takže pro ty, kteří si to neuvědomují, neurodiverzita je koncept lidí, kteří mají určité neurologické stavy, které jim ztěžují učení, socializaci a další dovednosti. Ale našel jsem něco, co by mohlo těmto lidem pomoci, a to jsou lidé, kteří mají ADHD, chronický autismus a další věci. Pokud zahrnete sociální emocionální učení jako součást kurikula, pokud budete učit tyto myšlenky, které je ponoří do společnosti, bude snazší vytvořit budoucí lídry zítřka.
Takže jsem vytvořil projekt nazvaný Merzeny Corporation, který se nyní nazývá saga, což byl v podstatě podnik, který si klade za cíl vyvíjet produkty a platformy, které využívají AI, modely učení jiných jazyků, technologie, počítače, k rozvíjení dovedností sociálního a emocionálního učení u dětí.
A byla jedna věc, kterou jsme opravdu rádi dělali, a to získávat zpětnou vazbu od našich zákazníků, abychom mohli zvýšit zákaznickou zkušenost a ujistit se, že jsou naše cíle mimořádně naplněny. Takže pracujeme s rodiči, učiteli, studenty a jednoho dne jsme dostávali zpětnou vazbu od jednoho konkrétního rodiče. A zeptal se mě na otázku, která mě naprosto zaskočila a já jsem nevěděl, jak odpovědět, což byla otázka, která vlastně inspirovala tuto TED přednášku. Řekl mi: „Naše rostoucí spoléhání se na technologie a jejich vývoj, i když je to dobré, jako je vaše platforma, protože to je něco, co funguje, ohrožuje určité schopnosti u dětí. Takže bych se vás chtěl zeptat, ztratíme schopnost uvažovat?“
Byl jsem tou otázkou trochu šokován, protože jako mozek, jako neurovědní nadšenec, jsem si myslel, že schopnost čelní kůry uvažovat je bezkonkurenční. A na Zemi nemůže existovat jediná věc, která by se této schopnosti vyrovnala.
Co je to uvažování?
Takže, co je to vlastně uvažování? Může to být řada konceptů. Můžeme mluvit o filozofii. Takže jsme měli Aristotela, který řekl, že uvažování je rozjímání o metafyzice a to bude konečný cíl člověka. Máme také Kanta, který se snaží definovat uvažování, snaží se pochopit jeho limity a to, co existuje za tímto limitem. Pro účely této TED přednášky ale mluvíme o uvažování ne ve smyslu toho, co nám dává důvody k něčemu. Například, mám hlad, proto půjdu do supermarketu. Mluvíme o uvažování ve smyslu zapojení do fakulty uvažování. A to znamená využívat získané znalosti k vyvozování závěrů a navrhování řešení.
Takže například, pokud víte, že A se rovná 2B, můžete odvodit, že 2A se rovná 2B. Můžete jít ještě dále a předpokládat, že 3A se rovná 3B. A pak můžete navrhnout řešení: 2A se rovná 2B minus C minus 5C. Ale jsem si jistý, že všichni si mysleli, že A se rovná dvakrát čemukoli, co je to, že? Takže takhle funguje čelní kůra: získat znalosti, vyvozovat závěry a navrhovat řešení.
A to byl největší hnací motor společenského pokroku po celá léta. Vezměme si například zemědělskou revoluci. Někdo se jednoho dne naučil, že když zasadíte semínko do země, vyroste. A s tím můžete sklízet, můžete krmit svá zvířata, můžete dokonce krmit sami sebe. Právě jsem se to naučil. Proto se nemusím každé tři měsíce stěhovat. Mohu prostě zůstat tam, kde jsem, a šetřit energii. A to jsme udělali. A tuto schopnost čelní kůry lze zredukovat na jednoduchou rovnici: poptávka plus znalosti se rovnají inovaci. A to bylo po staletí bezkonkurenční.
Nástup konkurence a Google efekt
Nicméně, v roce 1936 se objevil největší a první rival čelní kůry v revoluci, která byla známa jako počítačová revoluce nebo dokonce tichá revoluce. V roce 1936 Alan Turing publikoval článek nazvaný „O kompatibilních číslech“, ve kterém představil počítače a jejich schopnosti. A jak se počítače vyvíjely, našli jsme něco s vyšším výpočetním výkonem. Takže máme GPU a CPU, které mohou zpracovat přes 200 miliard informací za sekundu. Takže jsme našli něco, co je mnohem efektivnější než samotný lidský mozek, že? Takže pokud máme něco silnějšího, něco velkolepějšího, co dokáže získávat informace mnohem rychleji než lidský mozek, proč budeme uvažovat? Pokud můžeme najít informace na Googlu nebo ChatGPT, není důvod používat naši čelní kůru k ničemu.
A to se přesně děje. Ve studii publikované v Science, Sparrow, Liu a další, objevili, že lidé s větší pravděpodobností získají nikoli informaci, ale to, kde mohou informaci najít. Například, místo toho, abyste věděli, že Varšava je hlavním městem Polska, víte, že Google má odpověď, takže si tu informaci vygooglíte. A to se stalo známým jako Google efekt.
Takže se ptám, ztratíme schopnost uvažovat? Na základě toho, co jsem vám představil, je odpověď pravděpodobně ano, ztratíme schopnost uvažovat. Nicméně, existuje několik aspektů, které jsme zapomněli vzít v úvahu.
Mozek a technologie
Pokud navrhujeme, že něco vytvořeného lidským mozkem může být silnější než samotný lidský mozek, je to protiintuitivní. To je odpor. Existuje věta nazvaná věta o neúplnosti, která uvádí, že systém nemůže vytvořit subsystém, který je silnější než samotný systém. To znamená, že X nemůže vytvořit H, může vytvořit H, ale H nikdy nemůže být silnější než X.
A je tu také jedna věc, kterou jsme zapomněli vzít v úvahu, a to, že mozek není výpočetní systém. Mozek je biologický systém. To to znamená, že mozek nefunguje na bitech, binárních číslech plus 1, minus 10 informacích, které běhají okolo. Jde o vaši interakci s prostředím. Pamatujte, co jsem řekl dříve: Všichni máme stejné CPU, ale nějakým způsobem jsme všichni odlišní. A tomu se říká komplexní systém. Mozek, čerpající důraz z vzpomínek, dobrých i těch špatných, k dosažení určitého výsledku. A to vede k diverzitě mozku.
Proto, pokud řeknete počítači, že 2a se rovná 2b, nikdy nebude předpokládat, že 2a se rovná 2b minus 5c, pokud neřeknete počítači, že to je pravda. A je tu také ještě něco. Nezminili jsme neuvěřitelnou schopnost mozku transformovat se a léčit se na základě potřeby, na základě nutnosti.
Mluvím o lidech, kteří měli mrtvice a ztratili pohyby celé pravé části svého těla a přesto je znovu získali po cvičení, po sezení, po každém čase se učí více a více, to je něco, co počítače nemohou dělat. Například, doktor Edouard Taub dokázal tento koncept, když zjistil, že pokud zraníte opičí paži bez způsobení jakéhokoli poškození nervů nebo jakéhokoli poškození páteře, jediný způsob, jakým může tato opice znovu získat kontrolu nad druhou paží, je, pokud zraníte druhou paži stejným způsobem. Protože pohnut nutností přežít se mozek přizpůsobí. Mozek bude plastický, což je přesně to, o čem mluvím.
Zůstaneme uvažujícími bytostmi?
Poptávka po používání paží, znalost, jak používat paži, protože věděl, jak používat druhou nezraněnou paži, vedla k inovaci, jak používat paže. Takže se vás znovu ptám, ztratíme schopnost uvažovat? Přesně tak. Taky si to nemyslím. Takže jste použili získané znalosti, interagovali jste s prostředím, interagovali jste s jiným mozkem, AKA mnou, a došli jste k závěru, abyste pochopili, že neztratíme naši schopnost uvažovat. Čelní kůra zvítězila. Děkuji, Sa.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Henrique Peixoto Godoieho se zabývá relevantní otázkou vlivu technologií, zejména umělé inteligence, na lidské kognitivní schopnosti. Autor apeluje na fakt, že lidský mozek je komplexní biologický systém, který se dokáže adaptovat a učit na základě interakcí s prostředím.
Godoi zmiňuje Google efekt, což je fenomén, kdy si lidé pamatují spíše to, kde informaci najít, než samotnou informaci. Tato myšlenka je podpořena studiemi Sparrow et al. (2011), které ukázaly, že vyhledávače ovlivňují způsob, jakým si lidé pamatují informace. Autoři zjistili, že lidé si lépe pamatují, kde informaci najít, než samotnou informaci.
Godoi také zdůrazňuje plasticitu mozku, tedy schopnost mozku se měnit a adaptovat v reakci na nové zážitky a učení. Tento koncept je dobře známý v neurovědě a je podpořen mnoha studiemi Doidge (2007).
Na druhou stranu, je důležité si uvědomit, že technologie mohou mít i pozitivní vliv na kognitivní schopnosti. Studie ukazují, že videohry mohou zlepšit pozornost, paměť a prostorové uvažování Bavelier et al. (2012).
Závěrem lze říci, že technologie mají jak potenciál ohrozit, tak posílit lidské kognitivní schopnosti. Klíčem je kritické a uvědomělé používání technologií, které podporuje aktivní myšlení a učení.
